Euroskeptici na vzestupu

V poslední době jsme byli opakovaně svědky toho, že Česká republika se v Evropské radě tvrdě stavěla proti různým regulatorním a daňovým krokům ve finanční oblasti, aniž by o tom (v české politice a veřejnosti) proběhla veřejná diskuse. Většinou se jednalo o témata velmi vzdálená starostem českého voliče, nicméně důležitá pro ostatní státy Evropské unie.

Tak třeba bylo Česko proti regulaci hedgeových fondů, přestože jich u nás existuje minimum. Nebo jsme odmítli na rozdíl od Polska a Švédska podpořit Evropský garanční fond. A nedávno se Česko postavilo bankovní dani. To nabízí obecnější otázku: čím je vlastně dán český euroskepticismus? Podrobnější pohled ukazuje, že je trojího druhu a všechny větve se v poslední době snoubí a vzájemně povzbuzují.

My to nepotřebujeme

Část českých euroskeptiků jsou ideologové, kteří nenávidí cokoli přicházejícího z Bruselu, který je podle nich ovládán mocichtivými plánovači a nevolenými socialistickými úředníky. Česko se jim asi jeví (jakkoli je to absurdní) jako ráj svobodomyslnosti, kterému hrozí uchvácení regulacemi a rigiditami. Mnozí libertariánští ideologové jsou navíc shodou okolností národovci. Sem samozřejmě patří prezident Václav Klaus a jeho nejbližší klika.

Další euroskeptici jsou kariéristé: být proti Evropské unii vynáší, je to z mocenských či kariérních důvodů výhodné. Platí to pro politiky, vlivné úředníky, mnohé odborníky či novináře. Když chválíte prezidenta dostatečně…