Cesta z maniodeprese

Na zdi návštěvnického centra nového fotbalového stadionu v Kapském Městě jsou napsaná slova bývalého jihoafrického prezidenta Thaba Mbekiho: „Na mistrovství světa se bude vzpomínat jako na moment, kdy se Afrika vzpřímila, kdy se postavila staletím chudoby a konfliktů.“ Stejně vzletně v očekávání turnaje mluvil i Mbekiho častý kritik, bývalý arcibiskup a nositel Nobelovy ceny míru Desmond Tutu. Podle něj je zase šampionát pro černochy podobně důležitý jako zvolení Baracka Obamy do Bílého domu.

Přelomovými historickými momenty v myslích lidí se stávají nejen vážné politické milníky, ale i něco tak světského, jako je fotbal. Přesto by se věty padající v očekávání největšího turnaje planety, který tuto neděli skončil v Jihoafrické republice, hodily spíše do historických eposů nebo biblických příběhů.

Patetické komentáře afrických politiků o dějinném obratu a kontinentálním vzepětí totiž doplňovaly apokalyptické vize evropských obchodníků se strachem. Britský bulvár očekával „krveprolití“, vykresloval evropské fanoušky rozsekané africkými mačetami. Populární komentátor České televize Jaromír Bosák měl zase poměrně jasno v tom, že se tento turnaj nemůže dohrát, že ho ukončí útok gangu na jeden z reprezentačních týmů.

Nakonec jsme v minulých čtyřech týdnech neviděli ani jedno, ani druhé. Nekonal se ani turnaj nevídaných emocí a radosti ze hry,…