Chléb a referendum

Tak jsme si konečně nalili čistého vína. Po letech lavírování a protichůdných slov a činů se rýsuje vláda, která si na škále euroskepse-eurooptimismus jasně vybrala – a sice to první. Teď zbývá jediné: vysvětlit veřejnosti, proč je tato cesta tak najednou dobrá, když v květnových volbách nepadlo o obratu v evropské politice Česka ani slovo.

Dost, stačilo

Trojkoalice se minulý týden shodla na své budoucí evropské politice a největší změnou oproti dosavadnímu stavu je závazek, že ke všem „zásadním institucionálním změnám“ v Evropské unii bude vláda vypisovat referendum. To znamená při schvalování dokumentů, jakým byla Maastrichtská nebo Lisabonská smlouva. Shodne-li se tedy EU na další integraci alias novém přeskupení pravomocí mezi státy a Bruselem, čeští voliči, ne parlament jako doposud, to budou muset stvrdit – nebo zamítnout – ve všelidovém hlasování.

S požadavkem přišly Věci veřejné, které si zakládají na svém statusu strany přímé demokracie a usilují o zavedení principu obecného referenda do zdejšího právního řádu. Proto navrhly i tohle euroreferendum.

Když se tak na koaličním jednání stalo, ODS nebyla podle účastníků schůzky proti a nechala názorový duel sehrát mezi „véčkaři“ a Karlem Schwarzenbergem, který naopak proti byl. Předseda TOP 09 ale nakonec ustoupil. Schwarzenberg, jak sám říká, o tento bod „nechtěl svádět boj“, protože v příštích několika letech…