„Oni se z Číny vrátí“

Co pro vás osobně znamenala krize – tedy jaké poučení a životní zkušenosti jste si z ní odnesl a co vnímáte jako její klíčové aspekty? Co jste se díky ní dozvěděl o vaší roli manažera ve společnosti?

Již deset let pracuji ve firmě zabývající se výrobou plastových součástek převážně pro automobilový průmysl. Když jsem ve firmě začínal, bylo nás 28 zaměstnanců, v průběhu let to číslo vystoupalo na 99. Prožíval jsem růst a úspěch firmy a zdálo se, že to všechno poběží hladce i dál. Krize v roce 2008 to všechno změnila. Jakoby mávnutím kouzelného proutku se přestala prodávat auta, autoprůmysl se skoro zastavil a celá ekonomika zpomalovala. Lidé, konzumenti, přestali utrácet své peníze ze strachu z budoucnosti, ze strachu, který v nás každý den více a více živila média.

Nejsmutnější pro mě byl pohled do očí našich zaměstnanců. Za jejich očima jsem viděl 99 rodin, které jsou závislé na tom, jestli firma období krize přežije, či ne. V těch očích byly nevyřčené otázky, proč jsme to my, manažeři firmy, dopustili, zda jsme opravdu udělali vše, co bylo možné, aby se nás krize dotkla co nejméně. Těžko se mi vysvětlovalo, že některé věci se nedají ovlivnit. Lidé jen těžko přijímali nepříjemné informace o nutném šetření a pozastavení investic.

Smutný pohled byl ale i na stroje, které ještě před několika týdny chrlily v nepřetržitém provozu výlisek za výliskem. Najednou si odněkud ze zámoří…