Já se nepotřebuji měnit
Před začátkem rozhovoru právě podepsala krátký dopis prezidentu Ivanu Gašparovičovi. Jménem čtyř středopravých stran, které jednají o koaliční vládě, ho žádala o setkání. Socioložka a od roku 2005 také politička bude s velkou pravděpodobností slovenskou premiérkou, což je v kontextu střední Evropy už samo o sobě historická událost (premiérkou byla sice v roce 1992 Hana Suchocká v Polsku, ale její vláda vydržela jen něco přes rok).
Nejspíš se stanete první premiérkou ve střední Evropě. Vnímáte to jako historický přelom?
Ano, je to výjimečné a doufám, že pro ostatní dámy to bude povzbuzení a získají více odhodlání vstupovat do vrcholné politiky. Muži a priori předpokládají, že nedokážeme být dostatečně razantní, že jsme měkké, příliš emoční. Roztomile to vyjádřil jeden muž na východním Slovensku. Zastavil mě, dvacet minut jsem mu vysvětlovala různé typy důchodů, dobře jsme se pobavili, a když jsme se loučili, řekl: „Paní Radičová, vy doma v té kuchyni nemáte co dělat?“
Co považujete za nejdůležitější výsledek voleb?
Tři momenty: definitivní konec mečiarismu na Slovensku, neúspěch politiky rozeštvávání a nacionalismu a to, že středopravé strany sice nijak výrazně, ale přece jen získaly větší podporu než levicový populismus. A jako přelomovou tuto změnu vnímám ještě z jednoho důvodu – po 62 letech bude na Slovensku konečně vláda bez komunistů, tedy bývalých členů této strany.
Čím to je, že Mečiarova HZDS a nacionalistické strany neuspěly?
Agendu mečiarismu ve velké míře převzal premiér Fico, a to v podobě silného vůdcovského principu a státního paternalismu. Projevuje se to i ve stylu politiky, neustálého vytváření třídního nepřítele, chápání demokracie jako nadvlády většiny, chápání politiky jen a jen jako moci. Politický marketing byl v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
