Proměna

„Pane: Jistá nedávná práce E. Fermiho a L. Szilarda, která mi byla zaslána v rukopisu, mě vede k očekávání, že se prvek uran v blízké budoucnosti stane důležitým zdrojem energie. Určité aspekty situace, jíž jsme svědky, však zřejmě žádají bdělost, a bude-li to nezbytné, rychlý zásah Administrativy,“ napsal Albert Einstein v roce 1939 prezidentu Rooseveltovi.

Prorocká slova by se hodila i na současný pokrok v biotechnologiích. Nedávný pokus, který tisk se značnou nadsázkou představil jako vytvoření „umělého života“, má slibný potenciál, zároveň však připomíná, že podobné experimenty na hranicích současného poznání lze i zneužít.

Dříve roky, dneska týdny

Tým vědců z ústavu, který založil známý americký genetik Craig Venter, uměle vytvořil dědičnou informaci (genom) bakterie Mycoplasma mycoides a vložil ji do příbuzného mikroorganismu. Věda tím vlastně postoupila od čtení genetické informace, jemuž se věnovala v několika posledních desetiletích, k jejímu psaní. Na začátku pokusu je sled nukleotidů, „písmen“ genetického kódu v počítači, na konci životaschopná DNA. Říká-li Venter, že „rodičem nové bakterie je počítač“, silně přehání – jde o napodobování přírody, nikoli o tvorbu zcela nových organismů, které by neměly žádné předky. I tak ale Venterův zajímavý a technicky náročný experiment ukazuje…