Nejpřekvapivější volby

Žádný pat jako minule, ale jasná většina pro středopravou vládu. A zároveň triumf nových stran a výrazné překreslení politické mapy země. Voliči si letošní volby pořádně užili.

Langer z kola ven
Takový propad hlasů tu dvě nejsilnější strany ještě nezaznamenaly: oproti volbám před čtyřmi lety ODS spadla z 35 % na 20. V absolutních číslech to představuje úbytek skoro devět set tisíc voličů. A podobně dramaticky neuspěla i ČSSD. Zatímco v roce 2006 měla 32 %, letos dosáhla jen na 22 %, což představuje odliv zhruba šesti set tisíc příznivců. Dohromady tak ODS a ČSSD přišly o 1,5 milionu hlasů.

Z propadu velkých stran, a to je hlavní vzkaz letošních voleb, bohatě těžily malé partaje. Především dva nováčci – TOP 09 (16,5 %) a Věci veřejné (10,8 %). Podle průzkumu agentury SC&C pro Českou televizi se více než polovina podporovatelů TOP 09 rekrutovala z dřívějších voličů ODS, u Věcí veřejných šlo o třetinu. Obě strany zároveň dokázaly vyburcovat hodně těch, kteří minule zůstali doma. Osmnáct procent z nich nyní volilo Schwarzenbergovu stranu, 23 % procent Johnovy Věci veřejné.

Z malých stran nicméně letos bodovali pouze „nováčci“. Komunisté si pohoršili o více než jeden bod na 11,3 %, a jak předpověděli sociologové, úplně vypadla Strana zelených (2,4 %). Zároveň, a to je další velké překvapení, skončil i tuzemský druhý nejstarší politický druh, lidovci (v parlamentu nepřetržitě zasedali od první republiky).

K výraznému volebnímu úspěchu pomohli středopravým stranám především „prvovoliči“. Agentura SC&C zjistila, že ve skupině 18 až 21 let mladí lidé nejčastěji volili TOP 09 (29 %), ODS (18 %) a Věci veřejné (15 %). Oproti očekávání v této věkové skupině nezískali zelení, kteří stejně jako komunisté oslovili pouze 4 % nových voličů. A podobně jako před čtyřmi lety zde neuspěla ani ČSSD (9 %) a lidovci (3 %).

Do volební účasti, a tím pádem i do výsledku voleb, letos nakonec nijak dramaticky nezasáhly nedávné povodně. V nejpostiženějších krajích – Moravskoslezském, Zlínském a Olomouckém – přišlo volit jen o pár procent lidí méně než před čtyřmi lety. A proti roku 2006 se výrazně nezměnila ani celková volební účast, která se zastavila na 62,5 %.

Voliči letos zásadně promluvili do složení kandidátek prostřednictvím tzv. preferenčních hlasů, jimiž mají možnost posunout, nebo naopak vyřadit z poslaneckých lavic jakéhokoli politika. O víkendu byl takto vykroužkován například lídr olomoucké kandidátky ODS Ivan Langer, který po čtrnácti letech končí v Poslanecké sněmovně.

Nová forma boje

Letošní volby drží hned několik primátů, a nejde jen o zmiňované výrazné překreslení politické mapy Česka. Předcházela jim nejdelší (téměř rok trvající) předvolební kampaň, do níž partaje investovaly rekordně nejvíce peněz. Jen dvě největší, ČSSD a ODS, oficiálně tři sta padesát milionů, všechny strany dohromady pak téměř půl miliardy korun.

K posunu došlo i ve formě boje o voličské hlasy. Sociální i občanští demokraté nasadili masivní negativní kampaň a věnovali hodně energie na to, aby zesměšnili či napadli své protivníky. Současně byly tyto volby první, při nichž během kampaně nahlas promluvili voliči díky novým technologiím (ať už šlo o starší „vajíčkové kampaně“ na Facebooku nebo třeba iniciativy Vyměňte politiky či Přemluv bábu).

Ani negativní vymezení však nakonec nepřineslo ústup od zajímavého programového střetu. Oproti podzimu, kdy se daly programy stran strčit do zadní kapsy u kalhot, na jaře pořádně nakynuly. Především pod tlakem postupující finanční krize politici nakonec sepsali řadu konkrétních plánů, jak problém zvládnout. Hlavním tématem voleb se pak staly „zdravé veřejné finance“ a „boj proti korupci“, které se nakonec podle sociologů z SC&C staly klíčovými i pro rozhodování voličů.