Náladové průzkumy

Tohle téma fascinuje vědce na Harvardu i uštěpačné vtipálky v bulváru. A specialisté na průzkum veřejného mínění nad ním obracejí oči v sloup - hlavně proto, že je pro ně trochu "ohrané“. Jenže otázka, čím to je, že v předvolebních průzkumech tak často vycházejí jiná čísla než u voleb, je stále aktuální. A pro nás dvojnásob: odhady totiž mohou spolurozhodovat o osudu menších stran.

Faktor věrnosti
Základní problém je, že všichni máme tendenci chápat průzkumy veřejného mínění jako spolehlivou předpověď výsledků voleb. A to jednoduše nejsou - a hned z několika důvodů, které jsou podrobně popsány v sociologické literatuře a mluví o nich i samy agentury. Jednak obvykle existuje časový odstup mezi dotazováním a samotnými volbami. V Česku platí na dobu tří dnů před prvním dnem hlasování na zveřejňování průzkumů embargo. Nicméně i finální data publikovaná těsně před embargem jsou "stará“ - u renomovaných agentur trvají rozhovory s respondenty několik dní a zpracování údajů zhruba dva týdny. V roce 2006 pocházela data agentury STEM i CVVM pro poslední předvolební průzkum z počátku května - sbírala se tedy měsíc před skutečným hlasováním. Agentura Factum Invenio pak zaznamenala voličské nálady v okamžiku, kdy do voleb zbývaly dva týdny. Ve vypjaté předvolební kampani se toho ale za čtrnáct dní může hodně stát a průzkumy tyto posuny už nestihnou zachytit.

V…