Muž, který kopal do vosího hnízda

Devátého listopadu 2004 zjistil stockholmský novinář Stieg Larsson při vstupu do budovy, kde sídlila redakce časopisu Expo, že nefunguje výtah. Onoho odpoledne se vydal sedm poschodí po svých. Naplňoval přitom podle kolegů všechna klišé o životosprávě žurnalistů: kouřil šedesát cigaret denně a na žaludeční vředy si zadělával nezdravým stravováním. Nahoře padesátiletý vydavatel nezávislého magazínu, zaměřeného na neonacistické tendence ve společnosti, zkolaboval a infarktu ještě ten den podlehl. Málokdo z jeho blízkých věděl, že v jednom z místních nakladatelství v té době leží více než dvoutisícistránkový nevydaný rukopis epické thrillerové ságy, v níž Larsson zúročil své bohaté zkušenosti investigativce. A vůbec nikdo tehdy netušil, že do pěti let budou jeho smrti litovat miliony čtenářů detektivní trilogie

Milénium

, jejíž závěrečný díl vyšel minulý týden pod názvem

Dívka, která kopla do vosího hnízda

i u nás. Díky ní se zrodila nová světová literární ikona: Lisbeth Salanderová.

Pipi s dračím tetováním
Britský vydavatel Milénia Christopher MacLehose propagoval postavu pětadvacetileté hackerky s pankáčskou patkou a barvou účesu jako uhel, gotickým make-upem, piercingem a tetováním na drobném anorektickém těle jako komplexnější a zajímavější variantu Jamese Bonda. Přesnější by bylo srovnání s filmovým agentem Jasonem Bournem: mužem s amnézií zahnaným…