Čtyři scénáře, jak bude

Bude to drama do poslední chvíle, do sečtení posledního hlasu. Nebo naopak - po ohlášení prvních předběžných výsledků bude všechno jasné.

Vláda bude poprvé po dvaceti letech závislá na podpoře komunistů. Nebo naopak - vznikne kabinet složený z reformních stran a komunisti budou hrát v parlamentu roli statistů.

Vyhraje sociální demokracie a bude si moci vybrat z několika možností, s kým vládnout. Nebo naopak - vládu navzdory silné ČSSD sestaví pravice.

Čeká nás další volební pat. Anebo naopak - z parlamentu vzejde vláda s pohodlnou většinou, jaká tu od roku 1992 nebyla.

Čtyři zmíněné protiklady ilustrují českou realitu necelý týden před volbami. Ke každé předpovědi lze okamžitě vyslovit předpověď opačnou, podobně věrohodnou. Jisté jsou pouze dvě věci: od roku 1992 nestáli Češi před takovým množstvím scénářů možného povolebního vývoje. A od stejné doby na novou vládu nečekala tak těžká, nepopulární agenda, jako ji čeká teď.

Je jich hodně
Když se vloni v létě připravovalo Česko na původní termín předčasných voleb, byla situace podstatně jiná. Pravicověji smýšlející veřejnost byla naštvaná na ČSSD kvůli odvolání vlády během předsednictví EU a levicověji uvažující voliči nebyli ještě tolik zasaženi ekonomickou krizí. Volební preference dvou velkých stran ODS a ČSSD byly vyrovnané, občanští demokraté dokonce vyhráli volby do Evropského parlamentu.