Zajatci zrychleného světa

Když Phileas Fogg vykonal svou cestu kolem světa za 80 dní, ušetřil díky rychlosti, s jakou cestoval proti rotaci Země, jeden den navíc. Jeden falešný den, který pro jeho londýnské přátele z Reformního klubu nikdy nebyl.

Náš život a svět se začíná podobat právě takovému falešnému dni, píše francouzský filozof a teoretik kultury Paul Virilio v knize Estetika mizení. Díky technickým protézám, jako je internet nebo automobil, se lidský život zrychlil natolik, že se jeho kontury začínají rozmazávat podobně jako obrazy krajiny míhající se za oknem rychlíku. Prostor jako dimenze tak ustupuje novému výměru skutečnosti, kterým je rychlost. To ona je reprezentací současného světa: „Rychlost znamená moc.“ Mění se tak nejen náš způsob vnímání, změnou prochází i lidské vědomí a paměť. Jen co se nám totiž obrazy reality promítnou na sítnici, už zase odplouvají, aniž bychom stačili zachytit jejich smysl. Svět, jak ho právě vidíme, ve stejném okamžiku mizí.

Válečná univerzita

S úvahami Paula Virilia se český čtenář mohl potkat už v knize Informatická bomba nebo Válka a film: Logistika vnímání. Všechny se ve své podstatě dotýkají stále stejného tématu, které jako přízrak provází evropskou kulturu už od počátku dvacátého století – je to odcizení se člověka vlastní přirozenosti a světu, který obývá. Paul Virilio přitom patří k radikálním skeptikům, v…