Vodík v nemilosti

Auta může pohánět proud z elektráren, vodík představuje zbytečný mezikrok

Spisovatel Jules Verne si před více než sto lety představoval, že se voda stane „uhlím budoucnosti“. Ještě nedávno se zdálo, že se ta chvíle přiblížila. Spojené státy chtěly za předchozího prezidenta nastoupit novou cestu čisté a dostupné ekonomiky založené na vodíku, a zbavit se tak závislosti na ropě z nestabilních oblastí světa. Vodík, který lze získat z obyčejné vody, se měl stát zdrojem energie pro automobily, ale také lodě, vlaky, letadla, vytápění domácností a podobně. Dnes se však zdá, že žádná z těchto vizí se naplnění hned tak nedočká.

Auto s vodíkovým pohonem skutečně nabízí téměř zázraky: z výfuku neunikají skleníkové plyny ani žádné znečišťující látky. Vody pro výrobu paliva je všude dost. Americký Kongres stačil během let 2002 až 2008 investovat do výzkumu a vývoje spojeného s vodíkem miliardy dolarů. Americké automobilové korporace na tuto činnost dostávaly obrovské dotace. Nástup Baracka Obamy ale znamenal obrat. Nový prezident vodíkový penězovod přiškrtil na pouhý zlomek. Jak totiž upozorňuje řada odborníků, vodík perspektivní alternativu v blízké budoucnosti nenabízí a fosilní paliva zatím nahradit nedokáže.

Problém spočívá především v tom, že vodík je nedostatkové zboží. Jeho výroba je sice principiálně jednoduchá, leč energeticky velmi náročná. Pokud zvolíme výrobu elektrolýzou, rozkladem vody, budeme potřebovat extrémně…