Umění komunikace

Média se předhánějí ve snaze zaujmout posluchače či čtenáře, na internetu se objevují stále nové blogy a sociální sítě. Prostý rozhovor jako by ztrácel na významu. Avšak komunikace s příslušníkem vlastního druhu je lidskou potřebou, kterou nejde jen tak nahradit. Společenský význam hospod je dostatečně známý. Přehlížena jsou však obdobná střediska, která slouží ženám – malá kadeřnictví. Často je vedou skutečné mistryně komunikačního umění, které strčí hravě do kapsy diplomaty i psychology, o předních českých politicích nemluvě.

Upravené dámě zralého věku postačí letmý pohled, ve zlomku sekundy si všimne bot i očních stínů nové zákaznice. Jemně odhrne kadeř, dotkne se čela. A již ví. Paní má trápení s manželem, ale dá se to ještě spravit. A vypráví příběh sousedky, která tomu svému nakonec odpustila. Anebo je to vážnější a pak přijde na řadu zkušenost šťastně rozvedené kolegyně. Ofinku trochu kratší? Všechno zlé je pro něco dobré. Zákaznice pak opouští kadeřnictví s hlavou pěkně upravenou, zevně i vevnitř. Nejlepší kadeřnice cizelují své umění po celý profesní život. Snad právě zvláštní talent nořit se do duší jiných žen je nutný, aby u tohoto povolání člověk vydržel. Mladé adeptky z velkoměstských salonů, které takové nadání postrádají, jdou časem dělat něco jiného.

Dlouholetá praxe pak dodává mistrovým oboru podobné rysy. Poslušny vnitřních zákonitostí svého jemného řemesla pečují o svěřenkyně stejnými pohyby, kladou stejné otázky, sdělují informace…