Mravenčí superstát
Evropou se šíří dva cizí druhy mravenců a všude způsobují problémy. Nevytvářejí totiž navzájem soupeřící hnízda, ale gigantické superkolonie, které dnes představují největší známé uskupení spolupracujících organismů vůbec. Jeden z těchto druhů mravenců se brzy rozšíří i na české území.
Představme si společnost propojenou v systému milionů městských států, která okupuje Evropu. Některé živočichy chová ke svému užitku, jiné hubí, snižuje druhovou rozmanitost a proměňuje přírodu kolem sebe. Vnitřní konflikty jsou zapomenuty a války proti nejbližším sousedům se staly minulostí. Převládla spolupráce. Omezit expanzi nových vládců kontinentu by mohlo jen opětovné propuknutí nesvárů, které by přerostlo v občanskou válku.
Nehovoříme tu o lidech, ale o mravencích. Ne proto, abychom opakovali jednu z otřepaných antropomorfních metafor, jen chceme připomenout, že se nám přímo pod nohama rozmnožil vážný konkurent. Člověk a mravenec spolu totiž vedou nenápadný zápas o dominanci na souši. Biologové Bert Hölldobler a Edward O. Wilson v knize Cesta k mravencům odhadují, že všichni mravenci dohromady váží zhruba stejně jako všichni lidé. Přitom si naší existence nejspíš ještě ani nevšimli, což obráceně rozhodně neplatí.
„Sociální hmyz, především mravenci spolu s termity, představuje nadpoloviční většinu veškeré hmyzí fauny,“
říká
Robert Hanus
, vědec zabývající se chemickou komunikací u termitů. Mravenci a termiti jsou každý ve své roli – termit jako rozkladač a mravenec jako masožravý dravec – naprosto dominantními vládci.
„Na ostatní hmyz už pak zbývají okrajové habitaty a ekosystémy, což je také důvod, proč počet druhů mravenců…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
