Anketa: Proč myslíte, že pravice a malé strany mají u vašich středoškolských studentů tak velký úspěch?

ZDEŇKA KUTÍNOVÁ

Gymnázium a SOŠPg, Liberec

Mladí lidé jsou s ohledem na věk radikální, chtějí věci řešit rychle, bez odkladů. Z toho pohledu jim více vyhovuje pravice se svými radikálnějšími názory a řešením. Mladé také zatím příliš nezatěžují otázky, které levice prosazuje, např. 13. důchody. Nezajímá je ani výše důchodů, je to pro ně příliš vzdálená budoucnost. Některými věcmi se však zabývají – odmítají zadlužování a přílišné poskytování sociálních výhod trvale nepracujícím spoluobčanům a rozhodně nechtějí návrat minulého režimu, který si právě s levicovými stranami spojují.

MARTIN ROSOCHA

Gymnázium Třeboň

U současných parlamentních stran panuje bezmezná víra v zakonzervovanost voliče, který ve své lenosti a neochotě přijmout cokoli nového odpouští v politice za normálního stavu neodpustitelné. Nová generace je z větší části prosta cejchu, který se s námi vleče z doby před a po roce 1989 – povědomí a zahořklosti, že volič zajisté nic nezmůže a je tady pro politiky, nikoli politici pro něj. Středoškoláci dnes volí alternativu laciné a populistické politiky – pravici (TOP 09) potom z velké části proto, že představují do budoucna díky vzdělání střední a vyšší příjmovou třídu, která k pravici přirozeně tíhne. Nemalou měrou se o úspěch pravice (TOP 09) také zasloužil Karel Schwarzenberg, morální a vysoce ceněná autorita.

TOMÁŠ PAVLŮ

Waldorfské lyceum, Praha

Na takto položenou otázku se dá odpovědět jednou větou: Protože jsou alergičtí na Paroubka a jeho způsoby. Jsme svědky paradoxu – předseda největší levicové strany je u části lidí velmi nepopulární, nicméně strana vede v průzkumech veřejného mínění. Stáváme se svědky polarizace společnosti. Dovedu si představit, že ve středoškolských volbách na biskupském gymnáziu vyhraje KDU-ČSL a na ekologickém lyceu zelení. Na jednu stranu jsou výsledky voleb zajímavé, stejně jako předvolební průzkumy je však doprovází určitá pachuť předvolebního boje a zájmu médií. Na druhou stranu bych středoškoláky nepodceňoval. Ve Francii v prezidentských volbách v roce 2002 to byli právě oni, kdo dokázali zmobilizovat zemi proti kandidátu ultrapravice – Le Penovi.

JIŘÍ KUHN

Gymnázium Nymburk

K tomu, abych pochopil, jak se rozhodují, jsem se svých studentů zeptal. Jejich odpovědi zněly: „Pravice nám nabízí větší možnosti rozvíjet se, levice požaduje jakési sdružování. Levice nemá mladým co nabídnout. Pravicová politika dává možnost vyniknout člověku jako jedinci a nesnaží se ho začlenit do bezduchého stáda. Mladí lidé dnes očekávají něco jiného než ,sociální spravedlnost‘, podporu v nezaměstnanosti nebo novomanželské půjčky. Chtějí příležitosti, svobodu, rozhled, komunikaci, informace, rozdílnost. Chtějí vytvářet hodnoty v rozmanité společnosti, kterou nevytváří levicová ideologie.“ Je tedy zcela zřejmé, že pokud bude chtít levice oslovit mladou generaci, musí se změnit.