Prožívám svůj sen

V sobotu večer se zakouřená, ale útulná hospoda poblíž neogotického Parlamentu v Pešti rychle zaplňuje. I když Maďaři poslední dobou příliš neutrácejí, tady se zdá, že na pivu a panácích nikdo nešetří. Debata se dnes rychle stáčí k plánům na přežití a způsobu, jak se nejlépe vypořádat s finanční krizí. Pro tyto mladé lidi z budapešťské střední třídy to neznamená, že budou trpět hlady, ale představuje to nepřetržitou snahu udržet se nad vodou a nesklouznout na sociálním žebříčku o něco níže, kde by už nákup potravin mohl být opravdu problém.

Peníze odvedly rozhovory od dřívějších témat jako divadlo, kino, knížky, přátelé a obyčejné drby. Není to ale obvyklé maďarské lamentování se skleničkou pálenky v ruce. Tentokrát je to vážné.

Bez skulin

Mladá přitažlivá třicátnice Nikoletta Szekeresová si zapaluje cigaretu. S diplomem z maďarské literatury pracuje v malém nakladatelství, jež vydává především dětské knihy. K tomu sama vychovává sedmiletého syna. Vloni nedostala přidáno, přestože měla se svým zaměstnavatelem ústní dohodu - vymluvil se na krizi. Ceny se mezitím zvedly. Firma také několik lidí propustila. "

Takže místo aby teď jeden člověk dělal práci za šest, dělá toho za deset,

“ říká Nikoletta rezignovaně, ale v podstatě si myslí, že má štěstí - udržela si totiž pracovní místo.

Nejdepresivnější jí ale na celé situaci přijde, že na rozdíl od dřívějška se jí tentokrát už…