Kdopak vlastně jste?

Dvacet let je příliš málo. Alespoň ve chvíli, kdy stojíme před branami poslední výstavy výtvarné skupiny Pode Bal v holešovické galerii DOX. Pod názvem Malík urvi II tu už měsíc visí portréty osmadvaceti současných soudců a státních zástupců, kteří ve službách komunistického režimu figurovali v procesech s politickým podtextem. Výstava vyvolala ihned podrážděné reakce: umělci se totiž kvůli shodě jmen ve dvou případech spletli a uveřejnili nepravé protagonisty komunistické justice. A skandál rychle potvrdil to, o co skupině Pode Bal vlastně šlo: dvacet let po revoluci totiž místní spravedlnost představuje uzavřený svět, kam nikdo nesmí nahlédnout. Co vlastně brání tomu, abychom znali skutečnou minulost svých soudců?

Bolševické pikle
Příběhy těch dvacet a více let starých verdiktů na popiskách pod podobiznami jsou na dnešní poměry drsným čtením. Třeba ten ze života současné okresní soudkyně v Trutnově Marcely Horváthové, která v roce 1988 poslala odpůrce režimu Pavla Wonku do vězení, ačkoli byl kvůli vážné nemoci totálně fyzicky a psychicky vyčerpán a pohyboval se už jen na vozíku. Zdecimovaný vězeň po šesti dnech ve vězení zemřel.

Většina lidí, kteří dnes se soudkyní Horváthovou přicházejí do styku, tyto detaily z jejího života nesmí znát: podle pravidel nemáme právo na informace o její minulosti ani o případech, které za komunismu rozhodovala. Je to zarážející: i když dnes známe minulost kdejakého okresního úředníka, o…