Výrazovými prostředky se hrdina románu Moše Chuvato a havran nezastaví před nikým a před ničím: podprsenka klouže po těle "jako padáky při přehlídce na Den nezávislosti“, když se opije likérem, potápí se "do vytlemené sladkosti, jako kdyby vás pozvracel Julio Iglesias“, a Bůh se podle něj občas chová "jako Jules Verne trpící alzheimerem“. To vše v atmosféře, kdy děti na jaře malují na kryty Šmouly a v rádiu se náležitými slovy, přednesem a výběrem hudby komentuje poslední teroristický útok.
Je znát, že Kobi Oz není jen spisovatel. Je také nápadně se oblékající zakladatel veleúspěšné kapely Teapacks, která v hudbě i textech mísí hiphopový protest s klasickou harmonií, sílu rocku s melodiemi odvozenými z popu, izraelské a marocké folklorní prvky s židovským humorem a nostalgii s futurismem - tedy vlivy, které se na první pohled kombinovat nedají. Přednáší také o kreativitě, vzdělání, kultuře a společnosti na školách, univerzitách i v armádě, v níž si jako voják poprvé uvědomil důležitost tolerance a liberalismu. Je i příležitostným politickým aktivistou, který před třemi lety dokázal doslova přes noc zorganizovat v Tel Avivu mohutnou demonstraci na podporu svého rodného města Sderot ostřelovaného raketami z Gazy.
Ovšem se starším a slavnějším izraelským spisovatelem Amosem Ozem ho pojí stejné příjmení pouze v přepisu do latinky. Kobi Oz (1969) je totiž…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
