Ať žije válka!

Oba znamenají průlom. Snímek Smrt čeká všude si z posledních "Oscarů“ odnesl šest sošek, včetně té za nejlepší film a nejlepší režii pro Kathryn Bigelowovou, první ženu, která si tuto poctu vysloužila. Seriál Pacific z producentské dílny Toma Hankse a Stevena Spielberga je pak s rozpočtem přes 200 milionů dolarů nejdražším počinem v dějinách televizního průmyslu. Svou popularitou si vysloužily i pozornost našich televizí, první film nedávno odvysílala TV Barrandov a s 300 tisíci diváky se stal nejsledovanějším pořadem historie stanice, druhý teď běží paralelně s americkými premiérami na českém HBO (čísla placená televize nemonitoruje, ale podle stratégů ho prý sleduje "nadstandardní množství diváků“).

Z českého pohledu se oba projekty dají vnímat právě takto. Jako velkolepé události, kvůli kterým se i v konkurenci internetu stále občas vyplatí sledovat televizi. Ale čísla, ceny a rozpočty nejsou to hlavní: aktuální bojové eposy opět vytahují téma, které se v zámořské kinematografii jako bumerang vrací od konce druhé světové války. Jak válku zobrazovat? Jako boj za spravedlivou věc, kde proti sobě stojí hodní a zlí? Nebo jako krvavou řež, jejíž mlýn nezná vítězů? A hlavně: jak líčit příběhy amerických vojáků bojujících nepředstavitelně daleko od domova? Smrt čeká všude i Pacific se s tím vším vyrovnávají průlomovým způsobem.

Spravedliví vojáci …