Napínavý konec Knížákovy éry

Výtvarná scéna si může vydechnout: ve středu se našel nový šéf Národní galerie, který by měl tuto klíčovou instituci vymanit z letité křeče, jež měla pod patronátem generálního ředitele Milana Knížáka zásadní dopad na celé zdejší výtvarné dění.

Jenže to má háček. Komise odborníků ministrovi kultury jednoznačně doporučila jednoho kandidáta, podle všeho jde o Knížákova kritika Jiřího Fajta. Ale ministr kultury Václav Riedlbauch se rozhodl, že si vezme čas na rozmyšlenou, výsledky zatím utají a s vítězem konkurzu si nejprve osobně promluví. Teprve pak ho – možná – označí za nového ředitele. Za nečekaným ministrovým úkrokem zpátky (ještě začátkem týdne sliboval, že vítěze oznámí hned po zasedání komise) může být jediná věc: nezdravě silná pozice Milana Knížáka nejen v galerii, ale na samém vrcholu české výtvarné scény.

Středeční volba zdaleka nepřipomínala standardní výběr manažera, jakých se v zemi děje nespočet. Především není vůbec obvyklé, aby odstupující ředitel zasahoval do hledání svého nástupce. Ministerstvo způsob výběrového řízení s Knížákem od počátku konzultovalo a nechalo si od něj do komise nadiktovat jeho dva blízké spolupracovníky. Fakt, že se nakonec do konkurzu přihlásil i sám Knížák, musel šokovat i technokraty z ministerstva.

Jestli jsou pravdivé informace, které z tajné volby prosákly na konci týdne, zvítězil přesto Knížákův hlavní konkurent, zatímco ředitelův černý kůň Vít Vlnas…