Česko na výsluní
V novinách čteme o naprostém šílenství, osmi stech miliardách dotacích, energetickém nesmyslu či atentátu na rozvodnou síť. Ano, dramatický rozmach solární energetiky bude stát hodně peněz, namístě je ale spíš optimismus.
Je v tom paradox. Česko bývalo vždy vlažné k rozvoji energetických alternativ a při vyjednávání plánů Evropské unie patří k zemím, které chtějí co nejnižší cíle. Během posledního roku se však stalo, že zdejší vzestup solární energetiky překonal všechna očekávání a roste nejrychleji v Evropě. Celé to jde tak rychle, že energetici varují před kolapsem rozkolísané energetické sítě a ekonomové před raketovým růstem nároků na dotace. Podrobnější pohled na vývoj této moderní technologie ale ukazuje, že stojíme před nadějným odvětvím, jehož rozjezd však Češi ne zcela optimálně zvládli. To ovšem neznamená, že je všechno špatně.
České dobrodružství se solární energetikou začalo někdy před pěti lety. EU tehdy ve snaze omezit škodlivé emise CO2 stanovila první cíle na výrobu zelené elektřiny z obnovitelných zdrojů. Pro Česko to znamenalo zvýšit podíl zelené elektřiny na celkové výrobě z tří a půl procenta v roce 2005 na osm do roku 2010. Česko v tomto oboru nikdy nepatřilo k šampionům. Jednak nemá ideální podmínky (nefouká tu vítr jako u moře, nesvítí tu slunce jako na jihu, nemáme horské řeky jako v Rakousku), navíc je tu pevně usazená železná víra v těžkotonážní uhelné elektrárny a tradiční, z centra řízenou energetiku.
V roce 2005 však pod evropským tlakem vznikl klíčový zákon na podporu obnovitelných zdrojů energií (OZE). Česko se rozhodlo jít německou cestou plošných dotací na elektřinu ze všech druhů OZE. Tyto dotace fungují…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu