Co není zřejmé na první pohled

Třiadvacet textů převážně o výtvarných umělcích obsahuje svazek

O pohledu

anglického kritika, esejisty a spisovatele

Johna Bergera

(1926). Se zpožděním celé jedné epochy – neboť zastoupené eseje, portréty, úvahy a analýzy vznikly v letech 1966–1979 – se tak do tuzemského kontextu vřazuje autor, v jehož poznávacím a hodnotovém aparátu se specificky mísí, zjednodušeně řečeno, Heidegger s Marxem, vysoká senzibilita s učením o materiální základně a sociálních třídách. Na jedné straně fenomenologické vhledy, na straně druhé historickomaterialistické exkurzy. Respektive u Bergera neplatí „na jedné, a na druhé straně“, neboť v jeho osobnosti se myšlenkové zdroje integrálně spojily a vytvořily autora, jehož není těžké onálepkovat přívlastkem levicový, avšak o povaze jeho metody to prakticky nic nevypovídá. Specifičnost Bergerova psaní se projevuje v organické, nerušivé odbíhavosti, kdy se od rozboru konkrétního díla volně přesune k povaze dané doby a snaží se ukázat vazby, byť i velmi volné, mezi individuálním tvůrčím aktem a obecnými poměry.

Bergerův zájem je na první pohled až podezřele široký: fotografie Augusta Sandera či Paula Stranda, kniha americké spisovatelky Susan Sontagové O fotografii, malíři 19. století Millet, Courbet, Turner, malíři 20. století Lowry, Fasanella, Bacon, též sochař Rodin, modernista Magritte, ovšem také oltář…