České stopy v Africe
Na zdejších univerzitách studovaly tisíce lidí z Afriky, Latinské Ameriky, Asie nebo Blízkého východu. Na dvou kontinentech jsme pátrali po tom, co jim studium v někdejším komunistickém Československu přineslo a jak z něj o víc než dvacet let později tato země těží.
„Byly to nejlepší roky mého života. Je to věk, kdy si užijete nejvíc srandy a na který nejradši vzpomínáte,“ vypráví o svých studiích v Československu 80. let trochu nostalgicky plynulou češtinou Rabí Al-Achkar. Syrský mladík tehdy využil stipendijní nabídky československé komunistické vlády pro syrskou diktaturu a přijel studovat na pražskou Vysokou školu ekonomickou. V Česku si nakonec udělal doktorát z mezinárodního obchodu a domů se vrátil až po čtrnácti letech.
Teď sedí v damašském hotelu Four Seasons, co chvíli přerušuje vyprávění a odchází ke stolu, u kterého popíjejí český velvyslanec, ředitel blízkovýchodního odboru pražského ministerstva zahraničí a několik českých podnikatelů. V zakouřeném baru právě zapíjejí první den únorové návštěvy ministra zahraničí
Jana Kohouta
v Sýrii, které se účastnili i zástupci dvou desítek českých firem. Muže u stolu ale více než Rabího historky ze studií těší, že svůj emotivní vztah k Česku přetavil do něčeho mnohem hmatatelnějšího: upovídaný muž totiž zařídil největší českou investici v Sýrii v posledních dvaceti letech.
„Zakázku jsme získali jen díky Rabímu,“ říká Jiří Krš, generální ředitel firmy Plynostav Pardubice, která v těchto měsících staví syrskou část tzv. Panarabského plynovodu. Cílem projektu je přivést egyptský plyn do Turecka a napojit ho na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
