Utopie, které se uskutečnily

V berlínském Guggenheimově muzeu probíhá výstava nazvaná Utopia Matters (doslova „utopické záležitosti“), která vrhá nové světlo na utopii a její vztah s uměním. Člověk by si představoval, že výstava s takovým názvem ukáže díla znázorňující ideální státy, jak si je představovali Platon, anglický humanista Thomas More, dominikán Campanella nebo bolševik Lenin, případně ilustrace k verneovkám či jiné sci-fi projekty ideální budoucnosti.

Kurátorka Guggenheimova muzea v New Yorku

Vivien Greeneová

představila něco naprosto odlišného. Vyšla z přesvědčení, že komunity umělců od 19. století opakovaně vytvářely projekty nových světů, spojujících aspekty umělecké a sociální. Byly to celkem skromné verze utopie, nehlásaly totální spravedlnost ani věčné štěstí pro všechny, omezovaly se na malá společenství spojená estetickými ideály, které měly proměnit spíše vnímání krásy, a tudíž i některých obecných hodnot, nikoli chod dějin nebo podstatu lidské povahy a společnosti.

Od nazarénů k Bauhausu
Třeba obraz Friedricha Overbecka Vzkříšení Lazara (1808) na první pohled diváka zmate: co je utopického na novozákonním příběhu o Ježíšově moci konat zázraky? Z křesťanských námětů by se tematicky snad lépe hodil ráj. Podivný je v této souvislosti na výstavě i Overbeckův obraz Italia a Germania: znázorňuje dvě sličné dívky, které se drží za ruce…