Rolf Schild není Rothschild 1980

Jako každým rokem promluvil Jan Pavel II. i na Květnou neděli roku 1980 k věřícím shromážděným pod okny své soukromé rezidence na náměstí svatého Petra ve Vatikánu. Konkrétně rozmlouval o dvou aktuálních událostech, a pokud někdy slova mění dějiny, ten den se to Janu Pavlovi vydařilo: jednak nezvykle otevřeně prohlásil, že církev nezůstane němá k čerstvé vraždě arcibiskupa Romera, který byl symbolem statečného odporu proti krutým vojenským režimům Střední Ameriky a propagátorem sociálních reforem. Papežova řeč dodala odvahu a podporu lidem, kteří se o okolnosti arcibiskupovy smrti nepřestali zajímat a po dlouhé desetiletí se zasazovali o její vyšetření, což nakonec vedlo ke svobodným volbám a pádu vojenské junty v San Salvadoru.

Druhá papežova promluva měla dopad dokonce bližší v čase i místě – vyzval k okamžitému propuštění všech rukojmích zadržovaných kvůli výkupnému bandity v chudých regionech Itálie, zvláště na Sardinii. Mezi nimi i německé židovské rodiny Rolfa Schilda.

Srdce jako motor
V roce 1980 bylo na Sardinii, která byla po Sicílii druhým nejchudším místem Itálie, zaznamenáno čtrnáct únosů. Nejčastěji byli terčem únosů bohatí italští byznysmeni trávící na Sardinii dovolenou. Mezi lidmi, za jejichž propuštění žádali sardinští bandité výkupné, byla i rodina Rolfa Schilda, která se však ocitla v zajetí velmi bizarní náhodou. Rolf Schild se narodil v roce 1924 do…