Kdo se poníží, bude povýšen

Fakt, že nově vybraný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Jiří Pernes studoval za minulého režimu Večerní univerzitu marxismu-leninismu a veřejnosti to sdělil až po svém jmenování, vzbudil rozruch. Ten neuklidnilo jeho prohlášení, že rozhodně o nic nešlo, protože s komunistickým režimem jsme se „nějak prostituovali všichni“. A pochyby neutichly ani poté, co Pernese podpořili někteří radní ústavu a jeho volitelé. „Kdybychom měli pronásledovat každého, kdo za minulého režimu nějak studoval marxismus-leninismus, tak bychom nedělali nic jiného než perzekvovali lidi,“ prohlásila například radní Petruška Šustrová.

Jenže i když nikdo nikoho nepronásleduje, přesto zůstala na stole otázka, co vlastně o Večerní univerzitě marxismu-leninismu víme a o co v ní vlastně šlo. Byl VUML opravdu taková „prkotina“, jak se teď čerstvě říká, nebo jeho zřízením komunistický režim zamýšlel něco hlubšího a dalekosáhlejšího? Něco, čeho možná dosáhl a co teď slyšíme v suverénní řeči ředitele Pernese, že všechno je v pořádku, protože jsme přece každý prošli „nějakým tím pionýrem“.

Prokaž se, soudruhu
Dozvědět se něco o pověstném „vzdělávání“ pod značkou VUML ovšem není zase až tak jednoduché: žádná vědecká publikace či historická práce na téma VUML totiž neexistuje, jen v Ústavu pro studium totalitních režimů…