Deset světových zpráv, které by vás neměly minout

„Samozřejmě se musíme ptát sami sebe, kdo do fondu bude přispívat a do jaké míry bude nezávislý na Evropské komisi. Beze změn v evropské smlouvě není vytvoření takového fondu možné.“
Angela Merkelová o vytvoření evropského měnového fondu

Evropský měnový fond

Evropská komise dala najevo ochotu k vytvoření evropské obdoby Mezinárodního měnového fondu. Fond by měl disponovat dostatečnými prostředky k řešení rozpočtových krizí jednotlivých členských zemí. Vytvoření společného fondu má klíčovou podporu Německa, jehož kancléřka Angela Merkelová ale trvá na tom, že se krok neobejde beze změn v těžce dojednané Lisabonské smlouvě. Podle deníku Financial Times by konkrétní návrh měl být připraven letos v červnu.

Klimatologové pod dozorem

Hlasy volající po nezávislém zhodnocení práce světových klimatologů budou vyslyšeny. Činnost Mezivládního panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC) v poslední době často kritizovanou kvůli různým aférám prověří rada složená z respektovaných vědeckých institucí, například britské Královské společnosti. Prověrka se zaměří na proces, jímž vznikají zprávy IPCC, například na to, jakým způsobem panel pracuje s informacemi, jež nebyly publikovány v recenzovaných vědeckých časopisech. Hodnocení má být hotovo do srpna, kritici ale už nyní tvrdí, že nepůjde dost hluboko; nebude například zkoumat případný konflikt zájmů u vedoucích činitelů panelu.

Řecké stávky a balíčky
Řecko ve čtvrtek zažilo již třetí čtyřiadvacetihodinovou generální stávku během posledního měsíce. Protesty nedaleko čtvrti anarchistů Exarchia tentokrát skončily bitkami mezi policisty a skupinkami mladých demonstrantů. Především státním zaměstnancům se nelíbí, že první škrty zpomalující zadlužování země mají zaplatit právě oni.
V pátek deník Guardian přinesl zprávu, podle níž se Evropská unie dohodla na mnohamiliardovém záchranném balíčku pro Řecko (ve formě nákupu státních dluhopisů a garancí na půjčky), který by zaplatili především Němci. Německé zpravodajské servery však v době uzávěrky Respektu tuto informaci nepotvrzovaly.

Islandské „Ne“
93 procent islandských voličů odmítlo smlouvu o splátce necelých čtyř miliard eur nizozemské a britské vládě. Nizozemci a Britové tím chtějí získat zpět peníze svých občanů, které zmizely ve zkrachovalé islandské bance Landsbanki. Nezávisle na referendu však Islanďané, Britové a Holanďané dále jednají o nových podmínkách smlouvy.

Izraelské dloubnutí
Americký viceprezident Joe Biden navštívil Izrael ve snaze obnovit mírová jednání mezi židovským státem a Palestinci. Kompromisní atmosféru návštěvy zhatil izraelský ministr vnitra, když hned na jejím počátku oznámil výstavbu 1600 nových izraelských domů na sporných předměstích Jeruzaléma. Palestinci proti rozhodnutí protestovali stejně jako samotný Joe Biden, podle jehož prohlášení plány na výstavbu „podkopávají důvěru potřebnou ke smysluplnému jednání“.

Chilské střídání

Sebastián Piñera si svůj velký den zřejmě představoval jinak. Nový chilský prezident byl ve čtvrtek slavnostně uveden do nejvyššího úřadu, v němž vystřídal nesmírně populární prezidentku Michele Bacheletovou. Jeho nástup zároveň znamená prolomení vlády levice, která byla v Chile u moci od konce diktatury v roce 1990. Piñera se však stává prezidentem pouhých několik dní po tragickém zemětřesení, které zabilo okolo 500 lidí a připravilo dva miliony Chilanů o střechu nad hlavou. Další mohutné otřesy otřásly zemí jenom několik minut před samotnou inaugurací, po níž musela být budova Kongresu evakuována.

Ukrajina má nového premiéra

Pouhý týden stačil novopečenému ukrajinskému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, aby našel náhradu za padlý kabinet expremiérky a neúspěšné uchazečky o prezidentské křeslo Julie Tymošenkové. Novou vládu povede předseda Strany regionů Mykola Azarov (62). Koalici dále doplňují komunisté a Blok Volodymyra Lytvyna. Azarov je dlouholetým blízkým Janukovyčovým spojencem – v jeho dvou vládách vedl rezort financí a jeden čas ho dokonce jako vicepremiér zastupoval v čele kabinetu.

Masakry v Nigérii
Po dvou měsících opět vybuchl etnický kotel ve střední Nigérii. Při masakrech v okolí města Jos zemřelo 200 až 500 místních obyvatel, především křesťanů. Jednalo se nejspíše o odvetu za dva měsíce staré nepokoje, kdy zemřely stovky především muslimů. Vedle náboženství a etnicity mají masové vraždy i ekonomické pozadí – místní křesťané se těžko smiřují s muslimskými přistěhovalci, kteří jsou hospodářsky úspěšnější.

Džihád Jane
Americká konvertitka k islámu Colleen LaRoseová chtěla „zmírnit utrpení islámu“, a plánovala proto zabít švédského karikaturistu Larse Vilkse, který nakreslil proroka Muhammada s psím tělem. Blonďatá „JihadJane“ byla ale minulý týden zatčena a obviněna z terorismu. LaRoseová byla napojena i na skupinu sedmi muslimů, kteří byli kvůli plánování vraždy Vilkse zatčeni v Irsku.

Oscarové triumfy pro ženu
Slavnostní vyhlášení filmových Oscarů bylo triumfem Kathryn Bigelowové. Její drama z Iráku s názvem Smrt čeká všude získalo celkem šest sošek, včetně ocenění za nejlepší film. V dvaaosmdesátileté historii cen je to poprvé, kdy ocenění za nejlepší film nebo za režii získala žena. Američtí akademici dali přednost syrové realitě před únikem na krásnou planetu. Výpravný Avatar Jamese Camerona se musel spokojit s pouhými dvěma cenami.