Editorial

Nakupujte české zboží, nabádají politici veřejnost. Prý se tak zachrání zdejší ekonomika. Je tu ale jedna potíž, kde to české zboží hledat. A jak ho vlastně definovat. Je české zboží to, které se vyrábí na území naší země, ale vlastníky jsou nadnárodní společnosti? Nebo jsou to výrobky, jež produkují české firmy, ale nechávají je vytvářet v zahraničí? Odpovědí je celá řada – od odborných až po čistě subjektivní.

Obecně platí to, že si lidé kupují to, co se jim zdá příznivé cenově a nebo kvalitou. O výhodnosti nákupu tak nerozhodnou politici, ale firmy samotné. Každopádně českým výrobkům se věnuje Karolína Vitvarová-Vránková v rubrice Trendy.

Kde naopak politici mohou sehrát poměrně významnou roli na českém trhu, je zjednodušení pohybu za prací. I tady politici volají, aby lidé kočovali za dobrým zaměstnáním. Jenže heslo „Neseďte za pecí, stěhujte se za prací“ samo o sobě nemůže fungovat. Nejdříve je nutné uvolnit trh s byty, který svazuje regulované nájemné. Je nutná i lepší sociální politika, třeba v podobě budování jeslí. Nejtěžší ale bude přetnout zdejší tradici, která velí nehýbat se příliš z místa, protože tady to znám a mám kolem sebe své blízké. Důvody statického trhu práce rozebírá v rubrice Ekonomika Tomáš Pavlíček.

V minulém editorialu jsem psal o útoku na svobodu slova, kterým je bezesporu zákon trestající zveřejnění odposlechů. Protože jde o zásadní téma, věnujeme mu hlavní text domácí rubriky.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

příjemné čtení vám přeje

ERIK TABERY