0:00
0:00
14. 2. 20093 minuty

Anketa: Jak by se měly trestat děti, když natáčí učitele na mobilní telefon?

Celá problematika natáčení a následného zveřejňování na různé weby má dvě roviny. Právní, zda tím, že natáčím, neporušuji například ustanovení školního řádu, mimo jiné se žák systematicky nevěnuje zadané činnosti při svém vzdělávání a za to by potrestán být měl. Druhou stránkou je rovina etická, a tu považuji za zásadnější.

Autor: Respekt
Fotografie: LEONA NĚMCOVÁ - Autor: Tomki Němec Autor: Respekt
↓ INZERCE

LEONA NĚMCOVÁ

dětská psycholožka

Měli bychom se ptát: Co tím chtějí svému učiteli sdělit? Kdo je učí, co je etické? Jak jsou trestáni autoři podobných fotografií v médiích? Děti napodobují obecnou normu a nechápou, za co je chceme trestat. Nemají na vybranou, zda chtějí chodit do školy a kdo je učí. Dnešní děti už nesnesou direkt a umělou autoritu, ve školách vydrží jen učitelé, kteří jsou pro děti opravdovou autoritou a umějí s nimi komunikovat. Ve školním řádu by mělo být definováno používání mobilů, jednotlivé případy by se měly řešit individuálně, a než se přistoupí k sankci, mělo by být zřejmé, zda žák a celá třída chápou, v čem je to špatné, a také je třeba vyslechnout jejich názory.

RENÁTA SUROVCOVÁ SPRATKOVÁ

učitelka na ZŠ Pastviny, Brno

Lepší je těmto situacím předcházet než dávat tresty. Dnes jsou již školy, které mají ve školním řádu zakotveny podmínky pro používání mobilů. Někde se nesmí mobil nosit vůbec, jinde je musí na vyučování vypínat. U nás to ve školním řádu nemáme, ale žáci v mé třídě v hodinách mobily vypínají a rodiče s tím souhlasili. Otázka je, jak velkou autoritu učitel, potažmo rodič, má, aby je děti poslechly. Ať je to tak či tak, učitel by měl zaujmout žáky v hodinách tak, že na natáčení na mobil nemají čas ani pomyšlení. Pokud na to čas mají, něco je špatně, ať v autoritě učitele, v dětech, či ve výchově v rodině.

MARTIN ŠEVČÍK

ředitel ZŠ Londýnská, Praha

Celá problematika natáčení a následného zveřejňování na různé weby má dvě roviny. Právní, zda tím, že natáčím, neporušuji například ustanovení školního řádu, mimo jiné se žák systematicky nevěnuje zadané činnosti při svém vzdělávání a za to by potrestán být měl. Druhou stránkou je rovina etická, a tu považuji za zásadnější i vzhledem k postojům celé společnosti. Je potřeba jasně rozlišit jednotlivé případy, zejména na základě motivu žákova jednání. Chci někoho zesměšnit, provokovat, pomstít se, nebo poukázat na nešvar a nevhodné chování učitele? Je nutné se cíleně věnovat žákům z hlediska mediální gramotnosti.

JANA NOVÁČKOVÁ

psycholožka

„Trest zastavuje, ale nebuduje,“ říkal pan prof. Matějček. Dokonce nemusí ani zastavit, pokud není tak drastický, že se trestaná činnost již „nevyplatí“. Může se stát výměnným obchodem – něco provedu, vy mne potrestáte, jsme si kvit a můžu nanovo, pokud trest snesu. Nežádoucí chování lze ovlivnit jen přes práci s jeho kořeny – větší smysluplnost učiva, aktivizační metody výuky, otevřená diskuse s dětmi místo monologu (ty jsou natáčeny často), stanovování pravidel společně s dětmi, včetně diskuse o používání mobilu – při jejich porušení může mít dokonce učitel oporu v mínění třídy – a tak dále.

(Diskuse k tématu - zde.)


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].