V tanci jde o život

„Vypěstovala jsem si býčí postoj,“ říká o své životní strategii rumunská choreografka a tanečnice Ioana Popovici. Když se před téměř osmi lety přistěhovala do České republiky, neznala český jazyk, bydlela v bytu bez elektřiny, vody a topení. Dnes je uznávanou autorkou: třikrát byla za své choreografie prestižním německým magazínem BalletTanz označena titulem „mladý evropský choreograf, kterého stojí za to sledovat“, předloni získala českou cenu pro nejlepší choreografy. Teď má za sebou premiéru nového představení Luna Plina – Úplněk.

Co je vlastně současný tanec? Je ve vějíři současného umění něčím zvláštní?

Současný tanec – a současné umění vůbec – má výhodu v tom, že se aktivně podílí na umělecké revoluci, evoluci a někdy také involuci, která právě probíhá ve společnosti, do které patří. Dá se říct, že ten, kdo vytváří současné umění, je za něj plně zodpovědný. Stanoví si vlastní pravidla a principy, kdežto třeba balet nebo moderna opakují a užívají principy a techniky, které ustanovili jejich zakladatelé. Současný tanec se stal velmi hybridním uměleckým druhem, který čerpá z konceptuálního umění, divadla i filmu. Je těžké podat nějakou sjednocující charakteristiku, protože jde o dost liberální prostor, v němž si každý autor utváří svá vlastní pravidla. Právě v tom je úplně jiný než balet nebo moderna. Já vidím…