Přece ho nevyloučíme

Nikdo nemohl očekávat, že papežovo rozhodnutí vzít zpět do církve – a dokonce rovnou na biskupský stolec – popírače holocaustu Richarda Williamsona všichni tiše odkývnou. V Německu nebo Nizozemsku věřící už týden podepisují petice a církevní hodnostáři se předhánějí, kdo biskupa Williamsona a papeže ostřeji odsoudí. Zaznívají ale i jiné názory, například italští věřící oba muže hájí. Oficiální mlčení, které v Česku v této otázce panuje, vzbuzuje zájem, ke kterému postoji se přiklánějí zdejší katolíci.

Milosrdný holocaust

Povýšení biskupa Williamsona papež před týdnem odůvodnil jako „gesto milosrdenství“. Míří na něj a tři další hodnostáře, které jeho předchůdce Jan Pavel II. vyloučil v osmdesátých letech z církve. Důvodem bylo především to, že se nechali od svého guru a známého stoupence jakýchkoli protimodernizačních snah francouzského arcibiskupa Marcela Lefebvra vysvětit na biskupy. Stalo se tak navzdory papežově nesouhlasu, což lze vykládat jako neoprávněné vysvěcení. S Vatikánem se biskupové dostali do křížku i kvůli svému fundamentalismu (odmítali sloužit bohoslužby v národních jazycích a stavěli se proti spolupráci s jinými náboženstvími včetně židovského). Papež teď každopádně tento verdikt zrušil s tím, že mu jde o „znovusjednocení církve“. Na základě exkomunikace čtyř…