Krátce-přehled o dění v uplynulém týdnu

Pokuta pro novinářku

Soud potvrdil pokutu 20 tisíc korun pro novinářku Sabinu Slonkovou za to, že odmítla sdělit identitu zdroje, který jí předal nahrávku schůzky Miroslava Šloufa s Jiřím Weiglem pár dnů před prezidentskou volbou. Tiskový zákon přitom umožňuje novináři chránit svůj zdroj a ve světě existuje psaná i nepsaná dohoda, že se toto právo porušuje pouze v případě závažných bezpečnostních rizik pro zemi. Soud evidentně schůzku v hotelu Savoy za takové riziko považuje.

Všichni za jednoho

Plzeňská hejtmanka Milada Emmerová pokračuje v trendu nově zvolených sociálnědemokratických lídrů v krajích – hromadně propouští vedení institucí, které pod ně spadají. Poté, co David Rath odvolal v den svého nástupu ředitele pěti středočeských nemocnic, se Emmerová minulý týden rozloučila s šéfy všech dvanácti zařízení sociální péče. Proč? Na některé přišly stížnosti, tak jsme raději vyhodili všechny. Hejtmanka navíc připustila, že další vlna postihne šéfy nemocnic. Podle jakého klíče tentokrát?

Vojáci v cizině zůstanou

Poslanecká sněmovna na poslední chvíli odvrátila mezinárodní ostudu a po měsících dohadů schválila pobyt českých vojáků v zahraničních misích pro letošní rok. Dlouho ale nebylo jasné, jak bude hlasovat opoziční sociální demokracie, která dosud s vysláním vojáků nesouhlasila. Zásadní obrat zřejmě zařídili šéfové obou nejsilnějších stran Mirek Topolánek a Jiří Paroubek, kteří se osobně sešli těsně před hlasováním.

Poté se k vládní koalici při schvalování návrhu připojili i čtyři sociální demokraté. Zástupci ČSSD doufají, že s nimi příště bude vláda vysílání vojáků do ciziny víc konzultovat. Pokud by poslanci na mise nekývli, musely by se koncem února stovky vojáků zvlášť z Afghánistánu a Kosova začít stahovat. Podle armádních expertů by taková operace byla příliš drahá a Česko by navíc získalo punc země, která není schopná dostát svým mezinárodním závazkům.

Sněmovna potvrdila zákaz zveřejňování odposlechů

Poslanci přijali většinou 129 hlasů novelu trestního zákona, která zakazuje zveřejňování odposlechů. Novinářům, kteří by odposlechy publikovali, hrozí až pět let vězení či pokuta do výše pět milionů korun. Syndikát novinářů oznámil, že pokud prezident přijetí novely potvrdí, obrátí se k Ústavnímu soudu.

Názor, že novela je nebývale tvrdým a na evropské poměry neobvyklým zásahem do svobody médií, vyjádřili například i Valdo Lehari, prezident Evropské asociace vydavatelů novin, nebo sdružení Reportéři bez hranic. Bývalý soudce Ústavního soudu Vojtěch Cepl prohlásil, že „každý případ zveřejnění odposlechů se liší a měl by tak být posuzován. Pokud se někdo cítí zveřejněním záznamu poškozen, má se obrátit na soud a ten by měl rozhodnout, zda se tak stalo. Primitivové v našem parlamentu bohužel všechno řeší normativně. Myslí si, že se vydá zákon, a tím se to vyřeší.“

Rada Evropy ostře vystoupila proti kastracím

Za ponižující zacházení označil Výbor proti mučení Rady Evropy českou praxi chirurgického kastrování sexuálních deviantů. Zpráva uvádí, že podobné zacházení s lidmi je ponižující. Komisaři výboru prošli minulý rok české psychiatrické léčebny a věznice, kde hovořili s osmnácti pacienty, kteří buď kastraci podstoupili, nebo je zákrok čeká. Podle závěru komisařů neposkytují čeští lékaři pacientům dostatečné informace.

Svobodné rozhodnutí pacientů ke kastraci navíc zpochybňuje fakt, že jedinou alternativou k zákroku je doživotní pobyt v psychiatrické léčebně, tvrdí komisaři. Namísto chirurgické kastrace doporučují chemickou, která se provádí pomocí pravidelného užívání léků a nezpůsobuje nezvratné zmrzačení. V Česku provedou lékaři průměrně deset kastrací ročně.

Internetový blob

Virtuální svět se proměnil v realitu minulý čtvrtek na pražském Staroměstském náměstí. Na začátku byla jedna výzva publikovaná na internetové platformě Facebook, na konci stály dva tisíce lidí v centru hlavního města a volaly po stavbě Národní knihovny. Akci svolala iniciativa Demokracie staví, která vznikla na internetu těsně po smrti architekta Jana Kaplického. Pro knihovnu-chobotnici lobbovali umělci a ministři Karel Schwarzenberg,Ondřej Liška a Michael Kocáb.

Obamův člověk odstoupil

Americký prezident Barack Obama prožil minulý týden těžké chvilky. Dva týdny po svém nástupu do funkce se musel vzdát nejbližšího spolupracovníka Toma Daschlea, kterého nominoval na ministra zdravotnictví. Daschle odstoupil poté, co se ukázalo, že v minulosti nezaplatil na daních 128 tisíc dolarů.

Obama pro televizi NBC řekl, že je „frustrován“, a vzal vinu také na sebe. Z Obamova týmu odešli pro neplacení daní další dva lidé, Daschle však byl nejdůležitější, protože byl jediný, s kým prezident počítal pro velkou změnu amerického zdravotnictví, která měla zajistit zdravotní pojištění milionům chudých Američanů. Ve hře jsou sice další jména, ale podle analytiků Daschleovo odstoupení zdrží celý proces reformy.

Klidné volby v Iráku

Provinční volby v Iráku z předminulé soboty potvrdily nadějný vývoj posledních měsíců. Při minulých volbách před čtyřmi lety bylo zabito 200 kandidátů a situace byla tak nebezpečná, že volby nemohli sledovat zahraniční pozorovatelé, letos bylo při atentátech zavražděno osm politiků a férovost hlasování posuzovalo 712 zahraničních pozorovatelů. Konečné výsledky sice ještě známé nejsou, ale předpokládanými vítězi jsou umírněné a sekulární strany, především pak strana premiéra Núrího Malíkího.

Maďarsko se hroutí, forint klesá

Maďarský forint prudce padá, minulý týden vůbec poprvé překročil hranici 300 forintů za euro. Oslaboval i polský zlotý (nejméně česká koruna). V Maďarsku se začalo v médiích mluvit o hrozbě státního bankrotu, ale ve velkých problémech se ocitlo také mnoho lidí, kteří si v minulosti brali hypotéky v cizině, zejména ve Švýcarsku. Dnes musejí splácet měsíční sumy za hypotéku zhruba o čtvrtinu vyšší než před půl rokem a analytici se obávají zhroucení hypotečního trhu.

Ve střední Evropě banky snižovaly úrokové sazby, s výjimkou Slovenska, které má euro. Slovenský statistický úřad minulý týden prohlásil, že zavedení eura neprovázelo zdražování, přestože lidé mají pocit, že ano.

Íránský satelit

Írán minulý týden oslavil třicet let od islámské revoluce vystřelením svého prvního satelitu vlastní výroby do vesmíru. Podle pyšného prezidenta Ahmadínežáda má íránský vesmírný program pomáhat „šířit monoteismus, mír a spravedlnost“ ve světě a rozvíjet íránské telekomunikace. Podle Západu může balistická raketa sloužit jako zbraň.

Kaddáfí hájí somálské piráty

Kontroverzní libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, který se minulé pondělí stal novým lídrem Africké unie, se zastal somálských pirátů. Sebeobrana před chamtivostí západního světa je podle něj hlavním důvodem, proč piráti podnikají výpady na mořích a přepadávají cizí lodě. Tento názor vyslovil Kaddáfí ve svém prvním větším projevu v sídle Africké unie v Etiopii. „Je to odpověď na chamtivost západních zemí, které narušují a využívají somálské vodní zdroje. Není to pirátství, je to sebeobrana a obrana potravy somálských dětí,“ prohlásil Kaddáfí k pirátským výpadům.

Rovněž řekl, že lodě Evropské unie, Číny a Spojených států pronikají do somálských vod nelegálně a narušují tím mezinárodní právo. Napadeným zemím však piráti způsobují obrovské škody. Například minulý týden byla ze zajetí propuštěna ukrajinská loď s nákladem zbraní a tanků, za kterou piráti získali výkupné tři miliony dolarů.

Kaddáfí dále vyzval africké země, aby usilovaly o náhrady škod od bývalých koloniálních mocností.