Dlouhý pochod do neznáma

V Číně končí oslavy vstupu do nového lunárního roku. Miliony Číňanů se budou z venkova, kam o svátcích odjely navštívit své rodiny, přesouvat zpátky do měst, kde během roku pracují. V severočínském městě Sin-ťi, které je střediskem kožešnického a kožedělného průmyslu a také výroby zábavné pyrotechniky, už se ale tito navrátilci téměř nebudou mít kam vrátit. Celosvětová hospodářská krize zasadila tomuto kdysi vzkvétajícímu městu těžkou ránu.

Vedení země se pokouší vyrovnat s tak velkým nárůstem nezaměstnanosti, jaký Čína už léta nezažila. A nejhůře krize zatím zasáhla právě migrující dělníky z venkova, kteří byli hlavním zdrojem pracovní síly pro exportně orientovaný průmysl a stavebnictví. O práci už přišly miliony z nich. Ale i „bílé límečky“ z měst, po léta rozmazlované dvouciferným růstem, nyní probírají, komu z nich se ztenčily prémie či zmrazil plat. I v jejich řadách už leckdo přišel o místo. Studenti, jejichž nevole se vláda odjakživa obává, dnes mají před sebou, co se týče zaměstnání, nejchmurnější perspektivu od nepokojů na náměstí Nebeského klidu před dvaceti lety. Komunistická strana se 1. října chystá oslavit šedesáté výročí svého nástupu k moci a bojí se, že občané budou ve vzpurné náladě.

Model tržního leninismu

Sin-ťi leží asi čtyři hodiny jízdy na jih od Pekingu, na prašné rovině provincie Che-pej. Je typickým zástupcem početné skupiny nově se…