Vláda kontrolorů

Jsou Češi národem potenciálních delikventů, u nichž má stát právo – kdykoliv to uzná za potřebné – zkontrolovat, jestli něco náhodou neprovedli? Nebo jsou společností svobodných lidí, které není možné bez jasných pravidel otravovat kontrolami? Tahle sugestivní otázka má možná překvapivou odpověď: první možnost tady platila za komunistů a fakticky přetrvává dodnes. Minulý týden ale díky nenápadnému výnosu Ústavního soudu ožila naděje, že se časem posuneme do druhé polohy. Byť odpor proti tomu je nečekaně velký a překvapivě vychází z nejvyšších míst české administrativy.

Libovůle

Strůjci velkých změn ve společnosti bývají často velmi nenápadní. Tak je to i s Radkem Polákem, šéfem firmy nabízející autodopravu a stavební práce v Jablonci. Vše začalo před více než šesti lety. Tehdy se v poslední pracovní den před Vánocemi 2002 chystal na svátky, když přišel člověk z daňového úřadu. Polákovi oznámil, že v poslední možný den zahajuje daňovou kontrolu za rok 1998, na stůl položil jakýsi protokol, vyžádal si dodání firemních účtů a zase odešel. Z protokolu nebylo jasné jméno úředníka ani úřad, který zastupoval, chybělo razítko a jako pomyslná kapka k přetečení poháru Polákovy zlosti figurovalo coby rok kontroly číslo 1988.

Při následné kontrole pak kontrolor po měsíci našel nedoplatek 825 korun, za rok 1999 pak dalších 12 tisíc. Každopádně šlo o malé…