Třetí revoluce
Čeho se skutečně obávám, je „třetí vlna“ nacionalismu. Vzedme se z hlubin ekonomické krize. Snaživé střední třídy ztrácejí půdu pod nohama. Přicházejí o zaměstnání, úspory a kontakty, všichni ti modernizátoři, přívrženci rychlé evropeizace, pracovníci špičkových odvětví. Na jejich volání o pomoc nepřichází z Bruselu, Berlína či Vídně odpověď.
László Lengyel
(1950) je maďarský ekonom a politolog, napsal několik knih o maďarské politice a společnosti v posledních dvaceti letech, přednáší na Univerzitě Loránda Eötvösa v Budapešti, je generálním ředitelem Institutu pro výzkum financí.
Rok 1989 přinesl středovýchodní Evropě demokratické revoluce, v nichž se ideje nezávislosti a suverenity spojily s demokratickou, evropskou a západně orientovanou transformací. Jenže už v letech 1990–91 startovaly nacionalistické etnické „revoluce“, které hlásaly druhou změnu režimu. Šly napříč východní Evropou: od pogromu v rumunském Tirgu Mureš přes rozpadávající se Jugoslávii po drsně sametový rozchod Čechů a Slováků, od teorie maďarského Csurky o mezinárodním spiknutí až po polské fanatiky. Tato první nacionalistická vlna byla protiruská, ale také protiněmecká, antisemitská, vylučující národnostní menšiny, proklínající Evropu, Ameriku a západní svět. Do čerstvých protiliberálních a protiprivatizačních vášní se vmísila historická ublíženost a zlost na to, že nenastal západní blahobyt, že přišla nezaměstnanost, vysoká inflace a ztráta jistot.
Začaly se psát nové dějiny: ublížené a výjimečné, jedině pravé a nade vším stojící chorvatské, maďarské, polské, české, rumunské, slovenské, srbské, ukrajinské. Zrodily se nové státy, symboly, hymny, uniformy. To vše vyplavalo na povrch z hluboké studny…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
