Krize znamená i obrat
O tom, co za současnou krizí vlastně vězí a jak se dá proti ní bránit, jsme hovořili s biologem a filozofem Stanislavem Komárkem.
Už několik měsíců vězíme v globální ekonomické krizi: krachují velké finanční domy i běžné firmy, desítky tisíc lidí přicházejí o práci. A podle analytiků má prý být ještě hůř. O tom, co za současnou krizí vlastně vězí a jak se dá proti ní bránit, jsme hovořili s biologem a filozofem Stanislavem Komárkem.
Žijeme ve stabilním, globalizovaném světě, ve kterém se skoro začíná zdát, že všechna opravdová dramata jsou už za námi. Je současná světová ekonomická krize opravdu vážnou hrozbou, nebo jen dočasným, lehce překonatelným problémem, či dokonce pouhou panikou?
V lidské společnosti je reálné to, v co se všeobecně věří: pokud je tedy většina společnosti přesvědčena o tom, že se nachází v krizi, tak se v krizi skutečně ocitá. Krize se dá podobně vyhlásit jako válka nebo konkurz a její důsledky pak budou nakonec i hmatatelné. To když třeba někomu zkrachuje továrna nebo někoho vyhodí z práce. To už pak není žádný výmysl, to se zkrátka „opravdu“ děje. Čili všechna společenská přesvědčení mají své konkrétní hmatatelné důsledky.
Nemusíme sdílet představy starých Egypťanů o posmrtném životě, dokonce se nám mohou zdát pošetilé nebo dokonce nesprávné, ale ty pyramidy tam stojí ještě podnes. Máme-li tedy pocit stále sílící krize, tak ona ta krize samozřejmě stále sílí. A přestože jde o fenomén primárně sociální, tím na nás nedoléhá méně. Je to asi…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu