Íránský hlavolam

Minulý týden prohlásil Barack Obama v jedné arabské televizní stanici, že pokud budou země jako Írán ochotny rozevřít prsty zaťaté v pěst, Amerika jim podá ruku. Dalo by se čekat, že z toho Evropa dostane další záchvat obamomanie. Evropané přece rádi vyjednávají, Evropská unie, zastoupená svými diplomatickými těžkými vahami – Británií, Francií a Německem –, spolu s Ruskem a Čínou jednala s Íránem celá léta a politikou cukru a biče se snažila zarazit jeho nukleární ambice.

Během kampaně mluvil Barack Obama v souvislosti s Íránem o „větších kostkách cukru a větších bičích“. To by po třech desetiletích téměř úplného mlčení znamenalo přímou diplomacii mezi Amerikou a Íránem. Šla by ovšem ruku v ruce s tvrdšími sankcemi, zaměřenými například proti íránským bankám financujícím obohacování uranu (což Írán vydává za mírový program, jenž jednou povede k výrobě elektrické energie, ovšem podle mnoha jiných jde o součást plánu na výrobu jaderné bomby).

Přesto byla evropská reakce na Obamova slova k Íránu smíšená. Vysoce postavení diplomaté ze 27 zemí EU diskutovali o Íránu v lednu v Praze. Francie navrhla začlenění dvou íránských bank na seznam sankcí. Francouzský zástupce řekl svým kolegům, že pokud chce EU zůstat pro Američany „relevantní“, musí být připravena vzít si do ruky „větší bič“. Pak přišly námitky. Někteří diplomaté…