Barokní evropský bestseller

Přisuzovat velikánům českých kulturních dějin komerční zájmy se jaksi nepatří. Podle převládajícího mínění ochotně hynuli hlady, aby praktičtější vrstvy národa měly tím větší ostudu. Daniel Adam z Veleslavína, jeden z nejskvělejších vzdělanců těsně předbělohorského období, by se dal z takového hlediska pokládat za výjimku potvrzující pravidlo. Svědčí o tom alespoň jeho verze Karionovy Kroniky světa, kterou vydal roku 1584 ve vlastním překladu a s podstatnými doplňky o nejnovějších událostech. Právě tyto doplňky tvoří spolu s úvodní studií Petra Vorla jádro noblesně vypravené knihy Dějiny evropského světa 1453–1576.

Předvoj žurnalistiky

Když Veleslavín zdědil nakladatelství svého tchána Jiřího Melantricha z Aventina, nutně potřeboval stabilizovat podnik nějakou finanční injekcí. Sáhl proto po osvědčeném bestselleru. Od prvního vydání Karionovy Kroniky světa tehdy uběhlo více než půlstoletí, ale původní německá verze i latinský překlad se stále vydávaly po celé Evropě. Česky tato kniha poprvé vyšla už v roce 1541 (jednalo se tehdy o její první překlad do živého jazyka), avšak čeština se během dalších desetiletí prudce vyvíjela a koncem 16. století dospěla k jednomu ze svých vrcholů.

I proto se Veleslavín rozhodl zastaralý překlad zásadně přepracovat. Komerční efekt tohoto počinu byl vskutku…