Neuklízejte!

Vždycky, když se blížil 22., 23. prosinec, začali jsme s bratrem nervóznět; ne kvůli dárkům, ty jsme do té doby už vytušili nebo rovnou objevili. Věděli jsme, že se blíží každoroční rodinná činnost, kterou jsme z duše nenáviděli a považovali ji za podraz na volných dnech mimo školu. Postupně jsme si sice vytvořili systém různě výhodné směny – „dám ti čtvrt kapesnýho, když ty za mě…“ –, nebo jsme sáhli k čistší variantě kámen nůžky papír. Tak jako tak jsme se tomu ale nevyhnuli. A začalo to: vyčesat třásně u koberců; sundat, otřít, vrátit otcovy modely letadel; vyluxovat vzadu pod postelemi, kam se člověk musel proplížit. A jako černý Petr: pomáhat s mytím oken, čemuž předcházely hádky a končilo to potupně drkotajícími zuby.

To bylo dvacáté století. Teď je jednadvacáté, nicméně tradice zůstává. Je jen sofistikovanější. „Pořiďte své drahé polovičce originální dárek – úklid na klíč!“ hlásají spotřebitelské servery, když si dnes do Googlu zadáte: „Vánoce AND uklízení.“

Český předvánoční úklid je zkrátka fenomén. Pokud totiž zadáte stejnou kombinaci slov ve francouzštině, angličtině nebo němčině, dozvíte se zhusta jen to, jak se bude během vánočních svátků ve Francii, Británii či Německu vyvážet odpad. Případně dostanete výhodnou nabídku na úklid ve firemních kancelářích, protože ty na několik dní osiří. Žádné „pořiďte své drahé polovičce originální dárek…“.

Ke stejnému závěru dojdete, i pokud zvážíte vlastní zkušenosti s pobytem v cizině a svědectví přátel. Neuklízejí: Belgičané, Francouzi, Britové, Němci. Neuklízejí Poláci. Zběžně uklízejí Maďaři a Rakušané. Ale jen v Česku, a také na Slovensku, zdá se, narazíte na absurdní výjev, jak otec stojí na parapetu a vybaven kulichem myje při teplotách pod bodem mrazu zamlžená okna.

Odkud se vzal tenhle zvyk? Pokud bychom uplatnili náboženské hledisko, že by člověk měl být při připomínce narození Krista „čistý“, mohutně by kromě Slováků uklízeli Poláci, Maďaři a Rakušané, a neuklízeli by Češi. Pokud by to mělo co dělat s komunistickou „kázní“ soudruhů a soudružek v čase rodinného volna, s hadrem v ruce by běsnili také kromě Čechů i další země s toutéž zkušeností. Je to tedy reziduum pedantství Rakouska-Uherska?

Těžko říct. Odpověď nenabízí ani zběžné studium tradice českých Vánoc. Možná to souvisí jen s tím, že Češi i Slováci rádi odpočívají doma a Vánoce jsou příležitostí, kdy k sobě pozvat příbuzné a přátele, které během roku nevidí. Většina hospodyněk má pak potřebu blýsknout se vysmýčenou domácností.

Stojí to za hlubší zkoumání. Než bude znám závěr, tak si užijte svátků a… neuklízejte!