Ve znamení chřipky

Virus H1N1 testuje schopnost Čechů domluvit se na společném postupu proti nebezpečným chorobám

Už při cestě z učitelské praxe bylo Jiřímu Součkovi (29) jasné, že kvůli nepříjemnému suchému kašli bude muset na pár dní vysadit. Obvodní lékařka mu diagnostikovala nachlazení s náběhem do spodních cest dýchacích, předepsala antibiotika a poslala domů vyležet. Běžné podzimní onemocnění se však den ode dne dramaticky komplikovalo. Jiří nespal, cítil se stále vysílenější, téměř nejedl. Ani obvodní lékařka, ani lékař ze záchranky, kterou Jiřímu přivolal v jedné zvlášť kritické chvíli jeho spolubydlící, neshledali na stavu pacienta nic kritického; nařídili mu klid a pokračování v doporučené léčbě. Jiří byl v zásadě zdravý mladý muž. Kromě běžných nemocí nikdy neprodělal žádnou závažnou chorobu, zvládal studium na vysoké škole i učil, a i když byl obézní – na 170 centimetrů výšky vážil 100 kilogramů –, bez problémů zvládal ujít za den čtyřicet kilometrů při svých oblíbených túrách. Po čtyřech dnech od začátku choroby však skončil ve špitále – odkud se už nevrátil.

I když sedm dní po rozjezdu choroby testy odhalily virus H1N1 a lékaři nemocnice v Mělníku proti němu nasadili léčbu, Jiřího stav se stále zhoršoval a posledních jedenáct dní svého života na oddělení ARO byl udržován v umělém spánku. V poslední listopadovou sobotu povolili lékaři přes všeobecně vyhlášený…