Časové a nadčasové

O svých rozhlasových esejích Josef Jedlička (1927–1990) říkával, že jsou psané do „černé tmy“. Dvacet let byly určeny neznámu za zadrátovanou hranicí železné opony. V roce 1968 totiž tento výtečný spisovatel a jeden z nejlepších esejistů, jaké kdy česká kultura měla, emigroval do západního Německa. Pro pravidelný pořad Rádia Svobodná Evropa „Časové a nadčasové“ tam pak sepisoval krátké, ale brilantní texty o českém národním charakteru, povaze, ale i portréty outsiderů literárního světa. Čtenář se s tímto cyklem, jenž naštěstí nezapadl do černé tmy éteru, mohl seznámit již těsně po Jedličkově smrti na začátku devadesátých let, kdy pod názvem České typy aneb Poptávka po našem hrdinovi vyšla jeho první část.

V roce 2000 se dočkala vydání i další část v podobě sbírky Rozptýleno v prostoru a čase. Nedávno publikované České typy a jiné eseje tak představují kompilát obou souborů, v němž se výjimečná erudice, nebývale srozumitelný a přesný jazyk nestaví na odiv, ale vtahují do krajiny české duše i povahy, kde originální Jedličkovy myšlenky i argumenty do sebe zapadají jako ozubená kola dokonalého soustrojí.

„České myšlení vynakládá většinu své energie na to, aby harmonizovalo skutečnost. Obklopeni rozpory a často rovnou uprostřed tragédie, nikdy jsme si nelibovali v krajnostech. Titánská revolta nám byla vždycky právě tak cizí jako ponurý světabol.“ Na první pohled podobným banálním závěrům však ve svých studiích spisovatel dodává původnost tím, že je odvozuje z pohádkových nebo literárních hrdinů národního písemnictví. Například Hloupý Honza, Babička, Jan Cimbura, otec Kondelík či Švejk jsou vzory, z kterých podle autora emanuje a současně se do nich zákonitě promítá česká povaha, myšlení.

Žádá si jich zemitost, falešná idylizace života, prostoduchost i vykutálenost, maloměšťáctví a provincialismus, v nichž naši předkové hledali záchranu před nepřízní dějin. Jak osudovou byla v tomto smyslu ztráta vlastní šlechty, Jedlička zdůrazňuje několikrát. Důsledkem není jen absence chrabrých reků typu Rolanda, Parsifala, Robina Hooda, Tří mušketýrů či Tarase Bulby, jak je známe z jiných literatur, ale i nevíra sama v sebe, ve schopnost vytvořit vlastními silami „slušný, ohleduplný a nápomocný společenský život, který se řídí rozumnými pravidly“. Slova určená rozhlasovým posluchačům z komunistického Československa, která však naléhavě platí dodnes. 

JOSEF JEDLIČKA: ČESKÉ TYPY A JINÉ ESEJE
Plus, 143 stran