Katarze je jako orgasmus

S Vladimírem Morávkem o české perverzi, nesnesitelné lehkosti bytí a o naději

V polovině nultých let natočil úspěšný film Nuda v Brně a jeho méně úspěšnou recyklaci Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště. Pak se Vladimír Morávek vrátil do Divadla Husa na provázku a tím začala nová éra. Během pěti let realizoval dva projekty, jež vyžadovaly totální nasazení. Nejtěžší otázku Kdo jsme? zkoumal společně s Dostojevským, Formanem či Havlem. Druhý z projektů, triptych Perverze v Čechách, právě vyvrcholil premiérou inscenace České moře.

Jak jste pro svou poslední inscenaci kradli z Chorvatska moře?

Nemám příliš rád, když divadlo vyhlašuje: teď máme modrou sezonu, teď bude žlutá nebo zelená, letos to bude o Bohu, příště o kapavce. Možná už jsem za ty roky trochu okoralý a vím, že v divadle holt sezona míjí sezonu. Ale náš nový dramaturg Miroslav Oščatka, s nímž jsme letos v létě trávili v Chorvatsku rodinnou dovolenou, pořád chtěl, abychom si to nějak zformulovali, dali tomu nějaké jméno – tomu svému tušení věcí příštích.

Tak během jedné noci vznikl nápad pojmenovat duchovní prostor 2009/2010 v Huse na provázku Českým mořem – s různými hlubinami, kde lze potkat všelijaké svítící ryby, latimerie a jiné potvory. Sehnali jsme pak v přístavu různé barely, sudy a vany a na přívěsu převezli do Čech asi tak dvě stě padesát litrů moře… …