Hory a minarety

Symboly islámu vnímají Evropané jako hrozbu – sypou sůl do ran těch, kdo cítí ztrátu vlastní víry

Ve Švýcarsku jsou čtyři mešity s minarety a 350 tisíc formálních muslimů, většinou Evropanů z Bosny a Kosova, z nichž asi 13 procent pravidelně dochází na modlitby. Člověk by si myslel, že to nikterak velký problém není. A přece se 57,5 procenta švýcarských voličů v referendu vyslovilo pro ústavní zákaz minaretů, údajně proto, že se obávají „fundamentalismu“ a „plíživé islamizace“ Švýcarska.

Jsou Švýcaři bigotnější než ostatní Evropané? Pravděpodobně ne. Referenda jsou měřítkem všelidových nálad, nikoli promyšlených názorů, a instinktivní nálady lidí jsou zřídkakdy liberální. V ostatních evropských zemích by referenda o této otázce mohla snadno dospět k překvapivě podobným výsledkům.

Připisovat švýcarské rozhodnutí zakázat minarety – nápad, který kromě pravicové Švýcarské lidové strany žádná jiná politická strana nepodpořila – „islamofobii“ je zřejmě nepochopení. Ovšemže, dlouhá historie vzájemné křesťansko-muslimské nevraživosti a současné projevy násilí radikálních islamistů v mnoha lidech vzbuzují strach z islámu, jaký například vůči hinduismu či buddhismu nepociťují. A právě minaret, probodávající nebesa jako raketa, se jako hrůzostrašný výjev snadno karikuje.