Dubaj, a teď Evropa?

Co by se stalo, kdyby některý člen eurozóny nemohl splácet svůj dluh

Když v říjnu roku 1975 americký prezident Gerald Ford odmítl finanční pomoc městu New York, které se nacházelo na pokraji bankrotu, informoval o tom newyorský deník Daily News v článku s později slavným nadpisem „Ford to City: Drop Dead“ (Prezident Ford městu: „Chcípni“). Za několik týdnů se prezident Ford obměkčil. Za svou opožděnou záchranu vděčila metropole strachu, že by její insolvence mohla poškodit dobrou pověst jiných měst a států, a možná dokonce celé Ameriky.

Dnes vznikají podobné obavy ohledně eurozóny v souvislosti s žádostí společnosti Dubai World o zmrazení dluhů. O tom, že má tato firma finanční potíže, se vědělo, mnozí investoři se však domnívali, že za její dluhy ručí dubajská vláda nebo sousední Abú Dhabí, bohaté na ropu. V eurozóně panují podobné nejasnosti. Kdyby se země s křehkými veřejnými financemi, jako je Řecko, Irsko nebo Španělsko, ocitly v situaci, že by nemohly refinancovat svůj dluh, přispěchali by jim solventnější členové eurozóny na pomoc? A pokud ne, ohrozila by neschopnost jedné země plnit své finanční závazky životaschopnost eura?

Hříšník Řecko
Krize v oblasti financování dluhů dnes podle všeho bezprostředně nehrozí. Výnosy desetiletých vládních dluhopisů Řecka a Irska, dvou zemí eurozóny s největšími schodky rozpočtu, dosahují bezmála pěti…