Autentická hra

Aféra s „podvodným“ vietnamským románem má plusové body

Podvod, nebo mystifikace? V dnešním umění je dovoleno vše, dokonce i oblbnout celou Evropskou unii, jak letos ukázal případ Entropy Davida Černého. Takže podobná otázka se zdá být v případě triku s neexistující Vietnamkou, za kterou se skryl spisovatel Jan Cempírek (více na str. 56), irelevantní. Jenže pro současné umění není zásadní jen termín „anything goes“ (dovoleno je cokoli), ale také „autenticita“.

Když vyšla kniha Bílej kůň, žlutej drak, sepsaná prý mladou českou Vietnamkou Lan Pham Thi, recenzenti vesměs plesali právě nad tím, že tahle naše menšina konečně vydala autentickou zprávu o sobě a tom, jak se jí mezi námi a s námi žije. Co si tedy teď počít s tím, že publikaci ve skutečnosti napsal Čech jako poleno z Českých Budějovic? Máme se cítit podvedeni, tak jako se teď cítí Knižní klub, který knize udělil literární cenu? Nebo to máme vzít jako povedenou mystifikaci, jež nám toho řekla hodně o našich Vietnamcích, ale ještě víc o nás samotných? Druhá možnost je rozhodně lepší.

Naši Vietnamci
Cempírek svou akcí jednak upozornil na slabiny literárního a vůbec uměleckého provozu. Z neúspěšného autora, kterému nakladatelství vracela rukopisy, se najednou stal hvězdou, byť skrytou pod cizím jménem. Není třeba pochybovat o tom, že kdyby knihu…