Obyčejný školní den
Vstávám v šest ráno stejně jako ve všechny jiné školní dny. Venku je tma, moc se mi z postele nechce, ale musím, stejně jako všechny jiné školní dny. Slyším bouchnout dveře, taťka odchází právě do práce. Je elektrikář u jedné menší firmy.
Vstávám v šest ráno stejně jako ve všechny jiné školní dny. Venku je tma, moc se mi z postele nechce, ale musím, stejně jako všechny jiné školní dny. Slyším bouchnout dveře, taťka odchází právě do práce. Je elektrikář u jedné menší firmy. Spáchám hygienu a udělám si na svačinu rohlík se šunkou a sýrem a ještě dva pro bráchy Miloška a Matěje. Za deset sedm je jdu vzbudit. Nechce se jim z vyhřátého pelechu. Malou sestru Lindu a brášku Jiříčka nechávám spát, ti do školy ještě nemusí. Občas jim fakt závidím. Zůstávají doma s mamkou, která je na mateřské, a dělají, co chtějí. O půl osmé vyrážíme všichni tři naším městem Horní Suchou směr základka. Před školou se zdravím s kámošema. Bráchové si jdou po svých. Matěj je osmák, Milošek teprve druhák.
První hodinu máme rodinnou výchovu, a to je tradičně nuda. Dnes se máme zamyslet nad barvami, kterými můžeme vymalovat byt. Pak je vyhledáváme v osmisměrkách a dostáváme za to známky. Tak to mi přijde trochu primitivní na to, že chodím do devítky.
Po přestávce, kterou prokecám s klukama, následuje matematika. Teď zrovna děláme rovnice, a to mě víc než baví. Navíc máme skvělou starší učitelku, která dokáže všechno srozumitelně vysvětlit. Ne vždy jsem v matematice vynikal, ale teď co máme ji, se to změnilo. A taky se víc snažím kvůli přijímačkám na střední školu, které mě brzo čekají. Je středa, takže máme ještě dvě hodiny výtvarky. Kreslit mě…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu