Narozeni z lásky
Využívání oplodnění „ve zkumavce“ (IVF) neplodnými páry v běžném reprodukčním věku se navzdory náboženskému odporu už ve světě akceptuje – a právem. V zemích, kde zůstává vliv katolické církve silný, se však odpůrci IVF nevzdávají.
Louise Brownová, první člověk počatý mimo lidské tělo, oslavila loni 30. narozeniny. Narození „dítěte ze zkumavky“, jak in vitro fertilizaci (IVF) popsaly novinové titulky, bylo ve své době nesmírně kontroverzní. Leon Kass, jenž později působil jako předseda Rady pro bioetiku prezidenta George W. Bushe, tvrdil, že riziko narození abnormálního dítěte je příliš veliké na to, aby byl pokus o IVF vůbec kdy ospravedlnitelný. Využití moderní vědecké techniky jako náhražky pohlavního styku, byť by třeba nemohl vést k početí, odsoudili též někteří náboženští představitelé.
Od té doby bylo pomocí IVF počato kolem tří milionů lidí. Neplodné páry mohly mít potomky, po nichž toužily. Ukázalo se, že riziko narození abnormálního dítěte není větší, než když rodiče počnou dítě při pohlavním styku. Protože však mnozí lékaři přenášejí při IVF naráz dvě nebo tři embrya, aby zvýšili šance na otěhotnění, jsou běžnější dvojčata a vícenásobné porody, což určité zvýšení rizika přináší.
Římskokatolická církev se od svého odporu vůči IVF neodklonila. V nedávno vydaném pokynu Dignitas personae církevní Kongregace pro nauku víry vznáší proti IVF námitky z několika důvodů. Všímá si například skutečnosti, že během ní vzniká velké množství zárodků, ale přežije jich jen nemnoho. Tím se ovšem umělé oplodnění příliš neliší od přirozeného početí, neboť většina embryí vzniklých při pohlavním styku se neuchytí na děložní stěně, přičemž žena…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
