Dáme aerolinie Rusům?

V přednáškovém sále Hospodářské komory ČR na pražské Malé Straně to vře. Náměstek ministra financí Ivan Fuksa právě dokončil přednášku o privatizaci Českých aerolinií a vmžiku se ocitá v obklíčení novinářů. „Kolik bude zájemců, to nemáte ani žádné odhady? A má Aeroflot největší šanci?“ dožaduje se dáma s poznámkovým blokem, v jejíž řeči je znát silný ruský přízvuk. „Rusové chtějí jak aerolinky, tak i letiště, není to bezpečnostní riziko pro celé Česko?“ skáče jí do řeči vedle stojící bělovlasý muž v obleku. Náměstek se snaží uniknout z obklíčení a bezmocně vrtí hlavou.

Privatizace ČSA nemá za sebou od vládního startu ještě ani týden a už se mění v detektivku. Vyšlo najevo, že za slupkou dohadů o možném mnohamiliardovém zisku z prodeje se skrývají i dvě hodně nepříjemná překvapení. Jednak, že bez potřebné finanční injekce od nového majitele hrozí ČSA v blízké budoucnosti bankrot. A za-druhé, že jediný zájemce, který je ochoten zaplatit za skomírající firmu téměř cokoli, se jmenuje Aeroflot. Firma, kterou ovládá Kreml.

Byl boj na zemi

Otázka rýsující se před českými politiky tedy zní v případě „národních“ aerolinií následovně: neprivatizovat a lepit díry ze státního rozpočtu, nebo pustit na klíčové středoevropské letiště ruský státní podnik, pod jehož krytím – jak tvrdí experti – dorazí do…