Oko vzniklo nejméně čtyřicetkrát samostatně a úplně znovu. Svým způsobem je to větší zázrak, než kdyby ho jen jednou provždy stvořil Bůh, jak tvrdí kreacionisté. A v Austrálii se samostatně vyvinula zvířata podobná svým kolegům savcům: žijí tam (nebo žili) vlci (tasmánský vakovlk), krtci (vakokrt), jezevci, mravenečníci nebo kočky a další, jen se na rozdíl od savců rodí z vajec jako ptáci. Zdá se zkrátka, že příroda ráda opakuje to, co se jí už jednou povedlo – a přesto nemá žádný plán ani cíl. Jak tomu ale rozumět? Darwinova evoluční teorie je jedním z největších intelektuálních výkonů lidstva, podobně jako Einsteinova teorie relativity. Dodnes má spousta lidí potíže je pochopit. Kniha legendárního biologa Ernsta Mayra (1904–2005) Co je evoluce je skvělým průvodcem po klikaté cestě, kterou se lidstvo vydalo před 150 lety, kdy vyšla Darwinova kniha O vzniku druhů.
Když se laický a alespoň trochu zasvěcený čtenář prokouše první třetinou, v níž ho zahltí spousta cizích slov a zdánlivě nepodstatné detaily o členění živočichů například na prvoústé a druhoústé, jejichž vajíčka mají různé typy „rýhování“, dočká se bohaté odměny. Mayr poctivě shrnuje nejen to, na čem se evoluční biologové až do roku 2000 shodli, ale popisuje i zápasy o interpretaci evolučních záhad. Například dodnes se vede spor o to, zda se ptáci vyvinuli z dinosaurů, anebo je to samostatná větev plazích předků. Slavný archaeopteryx, předchůdce ptáků, totiž žil nejméně před 145 miliony let, jenže první dvounozí dinosauři podobní ptákům se objevili zhruba o 50 milionů let později.
Je také sporné, zda evoluce směřuje k „pokroku“, tedy od jednodušších ke složitějším organismům, když „lebka savce nebo ptáka se složitostí ani zdaleka nevyrovná lebce jejich rybích předků“. Evoluce, jak píše Mayr, je oportunistická – využívá každé příležitosti k zužitkování konstrukčních nápadů, byť někdy jde vysloveně o „princip fušeřiny“. A vypadá to, že před nástupem obratlovců před nějakou půlmiliardou let mohla existovat mnohem pestřejší zvířena než dnes, jenže o tom nevíme téměř nic, protože živočichové neměli kostry, tudíž nám nezanechali své zkameněliny. A je také podivné, že za onu poslední půlmiliardu let se vlastně nevytvořil žádný „zásadně nový plán těla“. Proč?
Mayrova kniha není lehké čtení a český překlad by mohl být méně toporný. Přesto však, jak píše v úvodu Mayrův žák, slavný biolog Jared M. Diamond: „Lepší kniha o evoluci není. A žádná jí podobná další kniha ani nebude.“
ERNST MAYR: CO JE EVOLUCE
Přeložil Zdeněk Urban, Academia, 354 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
