Konzervy, otevřete se

Technicky vzato je proměna politických stran banální úkol

Velké české politické strany se nacházejí v krizi. V centru pozornosti je dnes Topolánkova strana, ale se sociální demokracií to není o moc lepší. Na kongresu ODS se ukázalo, že partaj nikdo nikam nevede. Zenitem pro Mirka Topolánka bylo předsednictví EU, od té doby jako by ztratil motivaci. Vypadá to jako začarovaný kruh: korupce, kmotři, zoufalý nedostatek leadershipu. Těm, kteří v partaji drží opravdovou moc, možná současný systém vyhovuje a ti slušnější, kteří původně nechtěli nakupovat černé duše, se to prý chystají dělat také, protože mají pocit, že jinak vypadnou ze hry. Obě velké české politické strany trpí obrovským rozporem mezi reálnou mocí ve státě a malým počtem členů.

Naše tradice
Co s tím? Třeba je to jednodušší, než se zdá, stačí se k tomu postavit přímo. V zásadě existují ve vyspělém světě dva modely politických stran. Když to zjednodušíme, tak strany na západě Evropy mají také menší počet členů (i když zdaleka ne tak drasticky malý jako u nás), ale spojuje je nějaký jasný a pevný zájem: je tu třeba sociálně konzervativní křesťanské voličstvo, liberální voličstvo nebo sociálnědemokratické voličstvo, zpravidla nějak napojené na odbory.

Všechny tři hlavní proudy pak soutěží také o podporu střední třídy, jejíž nálady mohou být lehce nestálé. Moc partajních sekretariátů je sice obrovská, ale voliči…